Naks-e_Rustam.jpg

Tato starodávná nekropole je domovem hrobek Achaimenovských králů vytesaných do strmých svahů místní hory. Hrobkám se také někdy přezdívá Perské kříže, podle tvaru jejich fasády.

V nekropoli se nacházejí čtyři tyto monumenty, které na první pohled zaujmou svojí velikostí, svarem kříže a úžasnými reliéfy vytesanými jak na jejich vnějších částech, tak uvnitř. Svojí podobou tyto stavby nápadně připomínají Hypogea nacházející se v Egyptě.

Pouze nejstarší z těchto hrobek obsahuje nápisy, díky kterým byli archeologové schopní určit, komu patří. Jedná se o hrobku, ve které byl pohřben Dárius I., třetí král Achaimenovské dynastie, který své říši vládl mezi lety 521 a 486 před naším letopočtem a který byl poražen Atéňany a jejich spojenci v bitvě u Maratonu v roce 490 před naším letopočtem.

Panoramatický pohled na hrobky v Nakš-e Rustam.

Panoramatický pohled na hrobky v Nakš-e Rustam. [Wikipedia]

Všechny čtyři hrobky jsou velice podobné, nicméně jelikož ostatní tři nenesou žádné nápisy, mohou archeologové je spekulovat, komu byly tyto hrobky určeny.

Nejpřijímanější hypotézou je, že v hrobkách byli uloženi Xerxés I. (syn Dáriuse I), Artaxerxés I a Dárius II.

Vstup do každé z hrobek se nachází poměrně vysoko nad okolním terénem, uprostřed každého z křížů.

Uvnitř hrobek je komnata, která obsahuje sarkofág s královskými pozůstatky.

V nekropoli se nachází také pátá hrobka, která má stejný tvar i velikost, ale na rozdíl od prvních čtyř hrobek nebyla nikdy dokončena. Tato hrobka mohla být stavěna pro Artaxerxése III. nebo Dáriuse III., posledního z Achaimenovských králů, kterého porazil Alexandr Veliký v bitvě u Gaugamél v roce 331 před naším letopočtem a který byl několik dnů poté zavražděn svými Satrapy.

Mapa archeologického naleziště Nakš-e Rustam.

Mapa archeologického naleziště Nakš-e Rustam. [Wikipedia]

Podle badatelů byly majestátní reliéfy zdobící vnějšky hrobek přidány až později Sásány, v období druhé Perské říše (226 až 651) a představují výjimečné výjevy z bitev.

Nicméně hrobky vytesané do stěny hory a jejich reliéfy nejsou jediným magickým lákadlem tohoto místa.

Fasády samotné i jejich sloupy nesou úžasné dekorace, které můžeme pozorovat i ve zbytku nekropole.

Archeologové věří, že původně byly vstupy do hrobek vždy po pohřbu uzavřeny, ale později byly opět proraženy a obsah hrobek byl vyloupen - pravděpodobně v době, která následovala Alexandrovu vládu.

Ka‘ba-je Zardošt

Ka‘ba-je Zardošt (Zarathuštrova svatyně) je věžovitá kultovní stavba, která se nachází jen několik kilometrů severozápadně od Persepole. Je postavena z vápencových kvádrů světlé a tmavé barvy a její výška obnáší zhruba 12,6 metru.

Pohled na Ka‘ba-je Zardošt z nedaleké hory.

Pohled na Ka‘ba-je Zardošt z nedaleké hory. [Wikipedia]

Většina badatelů soudí, že ji dal zbudovat perský král Dareios I. z dynastie Achaimenovců krátce po svém nástupu na trůn (522 př. n. l.). O její přesné funkci se názory dodnes rozcházejí. Mohlo jít o chrám, kde byl přechováván posvátný oheň, nebo o provizorní královskou hrobku, jež ztratila svůj význam po dokončení skalních hrobů v rustamské skále.

Někteří badatelé také spekulují o tom, že tu mohly být přechovávány královské standarty či posvátné knihy.

V letech 1936–1939 objevil Erich F. Schmidt u paty Ka‘by pod úrovní terénu trojjazyčný řecko-parthsko-středoperský nápis krále Šápúra I., popisující jeho války proti Římu (zhruba léta 242–260 n. l.). Kromě toho zde byl nalezen i nápis předního zarathuštrovského duchovního ze 3. století, kněze Kartíra. Oba nápisy poskytují cenné svědectví o politice a organizaci perské říše za prvních Sásánovců.