Jedním z nejzáhadnějších starověkých míst na Zemi je bezesporu Stonehenge. Toto starověké megalitické místo, nacházející se poblíž Amesbury v hrabství Wiltshire v Anglii, zhruba 15 kilometrů severně od Salisbury, je obestřeno tajemstvím už celá desetiletí.
Stonehenge se skládá z obrovských kamenných bloků vyrovnaných do soustředných kruhů.
Vnější kruh tvořící Stonehenge má průměr 30 metrů a je tvořen velkými obdélníkovými bloky pískovce, jejichž horní části byly původně spojeny překlady, také tvořenými kamennými bloky.
Uvnitř tohoto kruhu se nachází menší kruh tvořený menšími bloky namodralého pískovce.
Uprostřed vnitřního kruhu se nachází obrovská pískovcová deska známá jako Oltář.
A i když se oficiálně tvrdí, že stavba byla vytvořena někdy mezi lety 3000 a 2000 před naším letopočtem, nová studie tvrdí, že toto místo mohlo existovat dávno před tím, než se na Zemi objevili první lidé.
Co vlastně Stonehenge je a jak a proč byly masivní bloky pískovce přemístěny a vztyčeny zůstává dodnes naprostou záhadou.
Archeologové nicméně věří, že se jim podařilo najít odpověď na některé otázky, které by mohly objasnit některé záhady obestírající tuto stavbu.
Jak uvádí časopis Times, Mike Pitts, britský vědec a odborník na prehistorii tvrdí, že našel důkazy o tom, že dva největší a nejvýraznější bloky kamene tvořící Stonehenge mohly stát na svém místě už miliony let před tím, než se objevili první lidé.
Podle něj je možné, že náhodné zarovnání těchto bloků kamene s východem a západem slunce během nejdelšího a nejkratšího dne v roce mohlo způsobit, že lidé kolem těchto kamenů vystavěli před 5 000 lety svatyni, kterou zde vidíme dnes.
Mike Pitts je také jeden z mála lidí, kterým bylo dovoleno provádět na místě Stonehenge skutečné vykopávky.
Ve studii, kterou uveřejnil v časopise British Archaeology popisuje, jak v roce 1979 odkryl jámu o průměru asi 6 metrů, nacházející se poblíž patního kamene. Patní kámen se nachází asi 75 metrů od středu kamenného kruhu, váží okolo 60 tun a na rozdíl od ostatních kamenů tvořících Stonehenge nebyl nijak opracován.
Jak Mike Pitts vysvětluje, tato díra nebyla vykopána jako jáma pro dnes chybějící stojící kámen, ale byla původním místem, kde se nacházel patní kámen.
"Vždy jsme předpokládali, že všechny kameny tvořící Stonehenge pocházejí z Marlborough Downs, více než 30 kilometrů daleko. Poslední dobou se ale někteří výzkumníci přiklánějí k názoru, že některé kameny mohou být místního původu a že patní kámen se původně nacházel v té velké jámě."
"Pokud totiž chcete něco takhle velkého přemístit, ujistíte se, že opravdu přemisťujete jen to nejnutnější a takový kámen nejprve opracujete, jinak byste se moc daleko nedostali. Proto spíš dává smysl myšlenka, že patní kámen se víceméně vždy nacházel tem, kde je dnes."
Stavba Stonehenge
Stonehenge byl stavěn celkem ve čtyřech fázích.
První fáze zahrnovala rozsáhlé pozemní práce sestávající z hloubení příkopu, břehu a jam Aubrey. Tato fáze stavby se odehrála pravděpodobně kolem roku 3100 před naším letopočtem. Jámy Aubrey jsou v podstatě kulaté díry v zemi vyplněné zuhelnatělými zbytky dřeva a popelem, široké a hluboké zhruba jeden metr, s kolmými stěnami a rovným dnem. Tvoří kruh o průměru 86,56 metru. Vykopávky odhalily, že některé z těchto jam obsahují také zpopelněné lidské ostatky, nicméně vědci si nemyslí, že jámy měly původně sloužit jako hroby, ale byly určeny k nějakým rituálům. Krátce poté, co byla tato fáze stavby Stonehenge dokončena, bylo místo ponecháno netknuté dalších více než 1 000 let.
Druhá a nejdramatičtější fáze stavby Stonehenge začala někdy kolem roku 1250 před naším letopočtem. Na místo bylo nějakým způsobem dopraveno 82 bloků kamene z modrého pískovce z pohoří Preseli v jihozápadním Walesu. Archeologové si myslí, že tyto bloky kamene, každý o váze asi 4 tun, byly přemisťovány pomocí saní a kůlů, než byly poblíž mokřadů naloženy na rafty. Poté byly plaveny po řece podél jižního pobřeží Walesu a dále nahoru po řece Avon a Frome. Poté byly nedaleko Warminsteru v hrabství Wiltshire znovu vyloženy na pevninu. Konečná fáze cesty zahrnovala další plavení po řece Wylye do Salisbury a odtud do West Amesbury.
Tato dechberoucí cesta byla dlouhá téměř 400 kilometrů. Jakmile byly kameny na místě, byly umístěny tak, aby vytvořily dva soustředné otevřené kruhy. Během této fáze stavby byl také rozšířen původní vstup a vztyčeny dva patní kameny. Také byla vybudována Avenue, zarovnaná podle letního slunovratu.
Třetí fáze stavby probíhala okolo roku 2000 před naším letopočtem, kdy přibyly kameny Sarsen, které byly nejspíše přivezeny z Marlborough Downs poblíž Avebury v severním Wiltshiru, asi 40 kilometrů od místa, kde stojí Stonehenge. Největší z kamenů Sarsen váží více než 50 tun a je tedy nemyslitelné, že by byly tyto kameny dopravovány po vodě. Byly nejspíše přepravovány výhradně pomocí saní a lan. Moderní výpočty ukázaly, že na přemístění jednoho kamene by bylo potřeba zhruba 500 lidí tahajících za lana a dalších 100 lidí, kteří by pokládali velké kulatiny, po kterých by saně klouzaly vpřed.
Tyto kameny pak byly rozmístěny tak, aby vytvořily vnější kruh, který byl na svém vrcholku spojen překladem. Uvnitř tohoto kruhu bylo vztyčeno 5 trilitonů rozmístěných do tvaru podkovy, jejichž pozůstatky jsou na místě dodnes.
Poslední fáze stavby Stonehenge se odehrála krátce po roce 1500 před naším letopočtem, kdy byly kameny přemístěny do tvaru podkovy a kruhu, který zůstal dodnes. Původní počet kamenů z modrého pískovce tvořících kruh je odhadován na 60, nicméně tyto kameny byly už dávno odstraněny nebo se rozpadly. Z některých zůstaly už jen pahýly, lehce vystupující nad okolní terén.