Rover AREE pro průzkum extrémních prostředí. [YouTube]
NASA se chce dostat tam, kde lidé ještě nikdy nebyli - od vzdálených cizích světů až po prapodivné měsíce planet naší Sluneční soustavy. Aby toho dosáhla, musí se spolehnout na techniku, která jí to umožní.
Někdy je taková technika vše, jen ne konvenční, a někdy je to něco zcela nepředstavitelného. Pokud chcete zkoumat planety jako je Venuše, na které nevydrží ani naše nejvyspělejší stroje, kde elektronické obvody nedokážou ustát extrémní horko a tlak atmosféry a pršící kyselina zničí jakýkoliv rover v řádu maximálně hodin, potřebujete něco mimořádného.
Model mechanismu z Antikythéry [Wikipedia]
Vědci se tedy ohlédli zpět do minulosti a inspirovali se tím, jak fungoval mechanismus z Antikythéry.
Tento mechanismus je v podstatě starodávným počítačem, vytvořeným neznámým "inženýrem" před více než 2 000 lety. Byl objeven na začátku 20. století ve vraku lodi poblíž Řeckého ostrova Antikythera.
Nikdo přesně neví, kde byl tento mechanismus sestrojen, nicméně historikové se přiklánějí k názoru, že byl pravděpodobně sestrojen v Řecku.
Toto zařízení se skládá z 37 různých ozubených kol a je tak složité, že nejsme schopni vysvětlit, jak je možné že jej v té době někdo na Zemi dokázal sestavit. Stejně tak neznáme žádné jiné zařízení z té doby, které by se svoji složitostí tomuto mechanismu i jen přiblížilo.
Po mechanismu z Antikythéry se technologické artefakty, které se alespoň přibližují jeho složitosti, objevují až v Evropě 14. století, kdy začaly být vyvíjeny a sestavovány mechanické astronomické hodiny.
AREE fáze II - robustní a odolný.
Vzhledem k jeho složitosti se NASA rozhodla podívat se na něj trochu blíže, a použít podobnou technologii pro příští vozítko, které bude zkoumat Venuši.
Vozítko nazývané Automatické vozítko pro extrémní prostředí (Automaton Rover for Extreme Environments, neboli AREE), navrhl v roce 2015 Jonathan Sauder z Nasa Jet Propulsion Laboratory.
Odborníci nyní vybírají části vozítka, které vyrobí jako prototypy.
"Venuše je příliš nevlídná pro tak složitou techniku, jakou používáme například na Marsu. Ale plně mechanické vozítko by v tomto prostředí mohlo přežít až rok." uvedl Sauder.
Pohled na AREE v porovnání s astronautem. Primárním zdrojem energie je vítr pohánějící turbínu uvnitř těla roveru. Rotující disky v jeho horní části by mohly být zachyceny radarem, vozítko tak může odesílat data způsobem podobným morseově abecedě. [NASA/JPL-Caltech]
AREE by přežilo tam, kde by jiné vozítko nemělo nejmenší šanci. V takto extrémních podmínkách jaké panují například na Venuši, by se elektronické součástky rychle roztekly nebo zkorodovaly díky přítomnosti kyseliny sírové. Proto se odborníci snaží postavit vozítko pracující na principu mechanismu z Antikythéry, které by podle nich mohlo toto prostředí přežít a provádět výzkum.
Podle časopisu Discover by vozítko, poháněné počítačem založeným na hodinovém strojku a s tělem z tvrzených materiálů, mělo bez problémů ustát teplotu 430°C na povrchu pekelného sourozence Země, Venuše.
Vozítko by neobsahovalo žádné elektronické součástky a spoléhalo by na energii získanou z větru pomocí větrných turbín.
Automaton Rover for Extreme Environments (AREE) [YouTube]
Vozítko by "kráčelo" pomocí Jansenových mechanických nohou, řízeno mechanickým počítačem a logickým systémem specificky naprogramovaným pro jeho misi na Venuši. Z povrchu planety by vozítko dokázalo sbírat základní data, jako je rychlost větru, teplota a seismická aktivita.
Nicméně odeslání dat zpět na Zemi je trochu větší oříšek.
Odborníci navrhují použití retroreflektoru, který by jim umožnil odrážet signály z povrchu. Uvažují ale také o použití záznamů podobných válečkům fonografu vynášených do výšky balóny, kde by je zachytily vysoko operující drony.
Takto navržený systém by na povrchu Venuše dokázal pracovat týdny nebo měsíce, což by nám umožnilo získat cenná vědecká data z delšího časového období.