Existence planety 9 je téměř jistá. Mohla by se ale na okraji Sluneční soustavy nacházet desátá planeta?
Vědci z Lunar and Planetary Laboratory (LPL) na univerzitě v Arizoně jsou přesvědčeni, že zatím nepozorovaný objekt o hmotnosti někde mezi Marsem a Zemí by se mohl skrývat v Kuiperově pásu.
Podle astronomů se zdá, že objekt "o hmotnosti planety" ovlivňuje oběžné dráhy jiných menších objektů nacházejících se v Kuiperově pásu.
Desátá planeta bude velice odlišná od předpokládané deváté planety - plynného obra obíhajícího Slunce ve vnějších částech Sluneční soustavy.
Důkazy naznačující existenci deváté planety byly představeny v roce 2016, kdy astronomové z Caltechu v Kalifornii narazili na několik objektů ve vnějších částech Sluneční soustavy s nepravidelnou oběžnou dráhou.
Nová studie, jejímiž autorkami jsou Kat Volk a Renu Malhotra, obě z Planetary and Lunar Laboratory na univerzitě v Arizoně, přináší velice přesvědčivé důkazy o existenci desáté planety - nebeského tělesa o velikosti Marsu, nacházejícího se někde za oběžnou dráhou Neptunu.
Podle autorek výzkumu odhalila záhadná planeta svoji přítomnost tím, jak ovlivňuje sklon oběžných drah skupiny objektů Kuiperova pásu, neboli KBO, nacházejících se v ledových vnějších částech Sluneční soustavy.
Mohla by tam někde být i desátá planeta?
Koupierův pás je pojmenován po dánsko-americkém astronomovi Gerardu Kuiperovi, ačkoliv ten sám jeho existenci nepředpověděl. V roce 1992 byl objeven objekt 1992 QB1, první známý objekt Kuiperova pásu od dob objevu Pluta. Od té doby se počet takovýchto známých objektů znásobil až na tisíce, přičemž statistiky naznačují, že by mohlo existovat více než 100 000 těchto objektů o velikosti 100 km a více a miliony dalších, menších objektů.
Ačkoliv většina KBO (což jsou vlastně zbytky z doby formování Sluneční soustavy) obíhá kolem Slunce se sklonem oběžné dráhy, který se nijak neliší od průměrného sklonu oběžných drah planet Sluneční soustavy, některé objekty které jsou dále v Kuiperově pásu se chovají zcela jinak.
Sklon jejich oběžných drah se v průměru o 8° liší. Jinými slovy, nějaký objekt neznámého původu má na svědomí jejich vychýlení.
"Nejpravděpodobnější vysvětlení našich výsledků je to, že dráhy ovlivňuje zatím nepozorovaný objekt." řekla hlavní sutorka studie, Kat Volk. "Podle našich výpočtů by tento objekt musel mít hmotnost srovnatelnou s Marsem, aby dokázal způsobit odchylky jaké jsme naměřily."
Podle astronomek je tento objekt o velikosti Marsu vzdálen asi 60 AU od Slunce a ovlivňuje jiné objekty které jsou od něj vzdáleny do 10 AU směrem dovnitř i ven ze Sluneční soustavy.
"Pozorované vzdálené KBO jsou koncentrovány v prstenci širokém asi 30 AU a časem by je gravitace takto velkého tělesa ovlivnila, takže hypotéza o jednom objektu této hmotnosti který zapříčinil takové narušení drah není ani při těchto vzdálenostech nereálná." uvedla Volková.
Nicméně existuje ještě jiná teorie, o hvězdě, která prošla v blízkosti Sluneční soustavy a vychýlila některé KBO z jejich drah.
"Jakmile by se hvězda vzdálila, všechny KBO by se pomalu začaly vracet na své původní dráhy." uvedla Malhotrová. "Něco takového by vyžadovalo extrémní přiblížení hvězdy, zhruba na 100 AU, a následky by vymizely během 10 milionů let, nepovažujeme to tedy za příliš pravděpodobný scénář."