Podle pověstí připomíná tento podivný materiál pavučiny, po čase sám od sebe zmizí a při sebemenším doteku se okamžitě vypaří. To vše rozdmýchává fantazii konspirátorů, kteří se předhánějí v pokusech vysvětlit, co je záhadná substance vlastně zač.
Ačkoliv je tato substance víceméně záhadou, existuje jeden velice dobře zdokumentovaný případ jejího výskytu, při kterém se dokonce podařilo získat její vzorek, který byl následně zkoumán v laboratoři.
2. listopadu 1959 byly okolo poledne nad městečkem Évora v jižním Portugalsku pozorovány dva neznámé objekty.
Jedním z očitých svědků byl i profesor Joaquim Guedes Gomeral, ředitel zpracování dat na místní obchodní a průmyslové škole. Podle něj byl tehdy jasný den a na nebi nebyl jediný mrak. Náhle někdo přiběhl do jeho kanceláře a řekl mu, že se po obloze pohybuje podivný objekt, na který by se měl jít podívat. Vyšel tedy ven a na obloze skutečně zpozoroval podivný kulatý objekt modré barvy. V tu chvíli se vrátil zpět do školy a přinesl si dalekohled.
Při pohledu dalekohledem se ukázalo, že se ve skutečnosti jedná o dva objekty, přičemž menší z nich kroužil kolem většího, podobně jako se chovají hlubokomořžští živočichové v některých společenstvích.
Po nějaké době začaly oba objekty rychle stoupat do výšky až úplně zmizely. V tu chvíli očití svědkové začali pozorovat podivná vlákna hmoty, která padala z nebe.
Nebylo to poprvé, kdy bylo podobné pozorování hlášeno. Několik hodin předtím, o stovky kilometrů dále, se nad vojenskou základnou připravoval pilot Conceiçao e Silva na svůj tréninkový let.
Podle jeho prohlášení byl naprosto jasný den, i když nezvykle studený. Těsně před tím, než byl připraven vzlétnout, však uviděl podivná vlákna hmoty padající z nebe.
Na vojenské základně tento jen trval jen několik minut, ale v Évoře trval celé hodiny a podivná hmota pokryla část škola a na několika místech i celé domy. Hmoty bylo takové množství, že ji lidé mohli sebrat i přes to, že byla jemná, jako pavoučí vlákna.
Profesorovi Amaralovi, kolegovi profesora Gomerala se podařilo některá z těchto vláken sebrat a prohlédnout si je z blízka. Při pozorování pod mikroskopem se k jeho úžasu ukázalo, že hmotu tvořili mikroskopičtí živočichové s deseti chapadly, kteří byli obaleni čirou hmotou připomínající želatinu.
Jsou takzvané vlasy andělů ve skutečnosti tvořeny mikroskopickými živočichy?
Doktorka María José Escaria Santos, bioložka vyučující na stejné škole, řekla, že jí tito živočichové nejvíce připomínali plankton, soubor živočichů, které tvoří různí bezobratlí a jednobuněční živočichové. Její znalosti biologie ale nebyly dostatečné na to, aby dokázala živočichy nějak zařadit.
Profesor Amaral předal zkoumaný vzorek Lisabonské akademii věd v naději, že budou mít větší šanci podivné živočichy identifikovat. V roce 1978 však institut zasáhl pořád, který tento vzorek zničil a znemožnil tak jeho další výzkum.
Ve stejném roce se o celém případu náhodou dozvěděl badatel z CTEC Centro Transdisciplinar de Estudios de Consciencia), který si o něm přečetl ve článku z roku 1960 nadepsaném "Nad Évorou byl pozorován létající talíř a neznámé mikroskopické organismy".
Ještě v témže roce zahájil vyšetřování, které ho nakonec dovedlo do školy, jejíž profesoři mezi jinými objekt spatřili. Vyšetřovateli se konoce podařilo osobně mluvit s několika očitými svědky, kteří všichni shodně tvrdili, že nejdříve pozorovali na obloze neznámý objekt a poté, co zmizel, se začala z nebe snášet vlákna podivné hmoty.
CTEC ale nakonec všechna tato svědectví označil za neprůkazná, i přes to, že jeho vyšetřovatelé zformulovali několik teorií o tom, o co by se mohlo jednat. Podle Raula Berenguela, jednoho z vyšetřovatelů CTEC, se nejpravděpodobněji jednalo o mikroskopické organismy schopné přežívat ve velkých výškách, které nebyly dosud zkoumány ani popsány.
Co se týče podivného objektu, zde odmítli vyšetřovatelé spekulovat o jeho původu a celá událost tak zůstává dodnes záhadou.
Encontros Imediatos - Ovni Èvora [YouTube]