Publikováním svého článku spustili lavinu otázek ohledně Měsíce a jeho utváření, které se nikdo z tehdejších vědců neodvážil vyslovit.
Jejich článek byl silně kritizován, ale poukázali v něm na fakt, že toho o Měsíci vlastně moc nevíme, a že jej obestírá spousta záhad.
Ruská vědecká dvojice předložila teorii, že Měsíc není přírodním satelitem Země, ale planetoidem, který byl v dávné minulosti zevnitř vytěžen daleko mimo Sluneční soustavu vyspělou civilizací s technologií, které se ta naše nemůže ani v nejmenším rovnat.
Shcherbakov a Vasin se domnívají, že byly použity obrovské stroje, které roztavily horninu Měsíce a vytvořily v jeho vnitřku obrovské dutiny, přičemž hnaly roztavenou horninu k povrchu.
Dále teorii rozvíjejí tím, že z Měsíce byl zachován pouze jakýsi vnitřní obal, ke kterému byl přidán vnější obal tvořený odpadem z těžby, a nakonec byl tento objekt nasměrován, nebo transportován, do Sluneční soustavy kde byl umístěn na oběžnou dráhu Země.
Spousta lidí tvrdí, že tato teorie je doslova šílená - ale to nemění nic na tom, že je podložena zajímavými vědeckými daty.
Vasin a Shcerbakov uvádějí, že z povrchu měsíce byl přivezen materiál, který obsahuje vyrobené kovy jako je například bronz, nebo prvky jako je Uran-236 a Neptunium-237. Tyto materiály nemohou být vytvořeny přirozenými procesy. Nicméně z nějakého důvodu se jejich stopy na povrchu Měsíce nacházejí, a ne zrovna v zanedbatelném množství.
Například Uran-236 je radioaktivní odpadní produkt, který je součástí vyhořelého jaderného paliva.
Neptunium-237 je ještě zajímavější - jde radioaktivní kov a známý vedlejší produkt vznikající v jaderných reaktorech při produkti Plutonia.
[YouTube]
Ve svém článku Vasin a Shcherbakov píší:
"Opuštěním tradičního 'obecného povědomí' jsme se ponořili do něčeho, co na první pohled vypadalo nesmyslně a fantasticky."
"Ale čím hlouběji zkoumáme data získaná o měsíci, tím více jsme přesvědčeni o tom, že neexistuje jediný důkaz, který by vyvrátil naši hypotézu. A nejen to, řada věcí, které byly doteď považovány za záhady Měsíce, je díky naší hypotéze perfektně vysvětlitelná."
Není bez zajímavosti, že doktor Farouk El Baz k tomuto tématu dodal, že "Věříme, že pod povrchem Měsíce se nachází množství neobjevených dutin. Na Měsíční povrch bylo vysláno několik experimentů, které měly jejich přítomnost ověřit.". Zvláštní je, že ačkoliv byly tyto experimenty skutečně na povrch Měsíce poslány, jejich výsledky nebyly nikdy zveřejněny.
Astronaut Apolla 14, doktor Edgar Mitchell, připustil, že díky přítomnosti těžkých prvků na povrchu Měsíce lze předpokládat, že v jeho nitru existují skutečně masivní dutiny.
Doktor Sean C. Solomon z MIT jen zesílil toto podezření, když napsal, že "Experimenty sondy Lunar Orbiter vysoce zpřesnily naše povědomí o gravitačním poli Měsíce... z naměřených výsledků lze připustit trochu děsivou možnost, že Mesíc je opravdu dutý."
Jakkoliv se tato torie může na první pohled zdát pobuřující, fakt je, že vysvětluje některé záhady, se kterými si jiné teorie nedokážou poradit.
V první řadě, jak uvádějí Vasin a Shcherbakov, by vysvětlila, proč se Měsíc zdá být mnohem starší, než naše planeta a dokonce než celá Sluneční soustava. Také by vysvětlila, pro se Měsíc skládá z přesně oddělených vrstev, přičemž svrchní vrstva obsahuje těžké kovy - něco přesně takového bychom očekávali u tělesa, které bylo záměrně vytěženo.
Navíc by to také vysvětlilo, proč bylo na povrchu Měsíce nalezeno pouze stopové množství vody, zatímco hlouběji je vody více než dost.
Tato revoluční teorie by také vysvětlovala záhadu malých oblasti s velkou gravitací a prapodivným složením půdy, které by mohly být ve skutečnosti zbytky strojů použitých k dolování.
V neposlední řadě by tato teorie mohla vysvětlit podivné, rytmické Měsíční otřesy.
[YouTube]
Pokud je Měsíc opravdu produktem vyspělé civilizace, mohlo by to také poskytnout řešení dlouhotrvající záhady "horkého" a "studeného" měsíce, přičemž zastánci obou teorií by měli pravdu.
V podstatě to znamená, že Měsíc byl původně chladný planetoid, který byl přetransformován na jakousi vesmírnou loď tím, že byl uměle zahříván.
Pokud byl Měsíc opravdu původně studený planetoid, který byl později tepelně pozměněn, měli bychom najít pozůstatky jak jeho studené, tak jeho horké fáze - což je přesně to, co jsme na Měsíci našli.
Dokonce i Isaac Asimov - americký spisovatel a profesor biochemie na univerzitě v Bostonu, známý svými díly z oblasti vědeckofantastické literatury, byl fascinován záhadami, které Měsíc obklopují.
Asimov o měsíci napsal několik článků, kde vyjádřil svůj názor, že Měsíc byl "zachycen" a umístěn na oběžnou dráhu Země: "Je jednoduše moc velký na to, aby byl při průletu zachycen gravitačním polem Země. Šance na takovéto zachycení a navíc umístění Měsíce na téměř kruhovou dráhu kolem Země jsou tak mizivé, že se jedná o možnost o které nemá vůbec smysl uvažovat."
A Asimov měl, co se týče oběžné dráhy Měsíce, rozhodně pravdu - je téměř perfektně kruhová a stacionární, což znamená že Měsíc je k Zemi přivrácen stále stejnou stranou. Pokud víme, jedná se o jediný ze stovek satelitů ve Sluneční soustavě, který má takovéto vlastnosti. Náhoda?