Housku nechal postavit Přemysl Otakar II. jako pozoruhodný královský hrad, ale brzy ji prodal šlechtickému rodu, který ji vlastnil až do první světové války.
Po letech byly při jeho renovaci objeveny kostry několika nacistických důstojníků. V okolí hradu se vyskytuje mnoho různých druhů duchů, včetně obřího buldoka, žáby, člověka, ženy ve starých šatech a nejstrašidelnějšího ze všech - černého koně bez hlavy.
Hrad Houska
Hrad Houska je český skalní hrad opředený temnými mýty a legendami. Původně byl postaven ve 13. století, v letech 1253 až 1278, za vlády českého krále Otakara II.
Hrad Houska, který byl postaven v raně gotickém slohu, je nejlépe dochovaným hradem z počátku 13. století v Čechách a z doby vlády "zlatého a železného krále" Přemysla Otakara II. Kromě toho je považován za jedno z nejstrašidelnějších míst na světě.
Zvláštnosti hradu Houska
Hrad Houska vypadá jako každý jiný středověký hrad, ale při bližším pohledu si lze všimnout několika zvláštností. Za prvé, mnohá hradní okna jsou ve skutečnosti falešná, tedy vyrobená ze skleněných tabulí, za nimiž se skrývají robustní zdi.
Zadruhé, hrad nemá žádné opevnění, žádný zdroj vody, žádnou kuchyni a po dlouhá léta po jeho postavení neměl ani žádné obyvatele. Z toho je zřejmé, že hrad Houska nebyl postaven jako ochranné útočiště nebo sídlo.
Zvláštní je také poloha hradu. Nachází se v odlehlé oblasti obklopené hustými lesy, bažinami a pískovcovými horami. Poloha nemá žádnou strategickou hodnotu a neleží v blízkosti žádné obchodní cesty.
Brána do pekla - bezedná jáma pod hradem Houska
Mnoho lidí se diví, proč byl hrad Houska postaven na tak zvláštním místě a tak zvláštním způsobem. Na tuto otázku by mohly odpovědět staleté legendy.
Podle lidových pověstí byl hrad Houska postaven nad velkou dírou v zemi, které se říkalo Brána do pekla. Podle pověsti byla díra tak hluboká, že nikdo neviděl na její dno.
Pověsti tvrdí, že z jámy v noci vylézaly napůl zvířecí, napůl lidské bytosti s křídly a tyto černokřídlé bytosti napadaly místní obyvatele a stahovaly je dolů do díry. Oběti prostě zmizely a už se nikdy nevrátily.
Hrad Houska byl postaven jako ochrana před puklinou ve skále, kde se měl nacházet otvor do pekla. Údajně ho střeží strašlivý černý mnich bez tváře.
Předpokládá se, že hrad byl postaven na takovém prazvláštním místě jen proto, aby udržel zlo uvnitř. Mnozí spekulují, že hradní kaple byla postavena záměrně přímo nad tajemnou bezednou jámou, aby udržela zlo v temných hloubkách a zabránila démonickým bytostem proniknout do našeho světa.
Ale i dnes, více než sedm set let poté, co byla jáma zapečetěna, návštěvníci hradu tvrdí, že v noci stále slyší škrábání tvorů ze spodních pater, kteří se snaží vydrápat na povrch. Jiní tvrdí, že slyší děsivé výkřiky vycházejících zpod těžké podlahy.
Mrazivé příběhy hradu Houska
Nejznámějším příběhem, který se váže k legendám o hradu Houska, je příběh o odsouzenci. Když se hrad začal stavět, byla prý všem vězňům z vesnice, kteří byli odsouzeni k šibenici, nabídnuta milost, pokud budou souhlasit s tím, že se nechají spustit po laně do bezedné jámy a pak budou vyprávět, co viděli. Není divu, že všichni vězni souhlasili.
Prvního muže spustili do jámy a ten po několika vteřinách zmizel ve tmě. Během okamžiku uslyšeli zoufalý výkřik. Začal křičet hrůzou a prosil, aby ho vytáhli zpět.
Okamžitě ho začali vytahovat. Když vězně, mladého muže, vytáhli zpět na povrch, vypadal, jako by za těch pár vteřin, co byl v jámě, zestárl o desítky let.
Vlasy mu zbělely jako starci a kůži měl nesmírně zvrásněnou. Když ho vytáhli na povrch, stále křičel. To, co v temnotě zažil, ho natolik rozrušilo, že ho poslali do blázince, kde o dva dny později z neznámých příčin zemřel.
Podle legend je prázdnými chodbami hradu dodnes slyšet škrábání okřídlených bytostí, které se snaží vyškrábat na povrch. Na chodbách a na pozemku hradu byly viděny děsivé přízraky a během druhé světové války si hrad Houska vybrali nacisté jako místo pro své okultní pokusy, při kterých chtěli využít pekelné síly ukryté pod hradem. Pamětníci také tvrdí, že zde měla probíhat takzvaná plemenitba na árijskou rasu.
Tajemné, magické, prokleté nebo pekelné. Existuje mnoho názvů, které popisují tento podivný hrad. Přestože nepatří k největším ani nejkrásnějším hradům, nemá obrovské parky ani nejstarší kaple, stal se hrad Houska oblíbeným cílem mnoha dobrodruhů i cestovatelů.