Ačkoliv vědci o existenci Lochnesské příšery velice pochybují, mají v plánu analyzovat DNA každého stvoření, které tyto vody obývá - jen pro jistotu.
I když pravděpodobně na stopy po Nessie vědci nenarazí, získají obrovské množství nesmírně cenných dat a obrázek celého ekosystému tohoto jezera.
V dubnu 2018 začal mezinárodní tým vědců vedený genetikem Neilem Gemmellem z univerzity Otago sbírat vzorky vody z jezera, které se nachází ve skotských horách. Tým má v plánu získat celkem asi 300 vzorků vody z různých míst jezera.
"Když se vodní živočichové pohybují ve vodě, zanechávají za sebou stopu v podobě DNA pocházející z jejich kůže, peří, šupin a moči." poznamenává profesor Gemmell.
Tuto fotografii Lochnesské příšery zná celý svět.
V červnu 2018 pak odborníci začnou ze získaných vzorků extrahovat DNA a doufají, že se jim mezi známými vzorky podaří objevit i stopy neznámé DNA, která by mohla patřit bájnému tvoru. Vzorky budou analyzovány v laboratořích ve Francii, Dánsku, na Novém Zélandu a v Austrálii. K sekvenování vzorků bude použita stejná technologie, jaký byla použita pro přečtení lidské DNA.
Vědci poté porovnají získaná data s databází známých živočichů. Na konci roku by tak mohli mít k dispozici odpověď na otázku, zda je Lochnesská příšera skutečná, nebo ne.
"Podle mně je nepravděpodobné, že by v jezeře žila nějaká příšera, ale chci tuto hypotézu prověřit." uvedl Gemmel. "Co ale rozhodně získáme je unikátní pohled na biodiverzitu jezera Loch Ness."
Lov na Lochnesskou příšeru je tedy vlastně jen vedlejším produktem tohoto výzkumu, ve skutečnosti si vědci chtějí otestovat některé nové hypotézy a získat více informací o životním prostředí.
"Neexistují důkazy o tom, že by v jezeře žili sumci, nebo moji oblíbení kandidáti na Lochnesskou příšeru, jeseteři." uvedl vedoucí projektu Adrian Shine v e-mailu pro server The Skeptic. "Obě teorie se objevily spolu s tím, jak se naše pozornost soustředila spíše na kandidáty z řad ryb namísto toho, abychom Nessie pokládali za nějaké neobvyklé a neznámé stvoření."
Jak vysvětlil profesor Gemmell, jeho tým porovná získanou DNA zejména s DNA dnešních plazů, což je dáno tím, že svědectví popisují Lochnesskou příšeru jako pleisosaura.
Nessie by ale také mohla být obrovská ryba, takže získanou DNA porovnají i s DNA ryb.
Na konec pak vědci porovnají získané vzorky DNA s jinými vzorky, získanými z jiných jezer v okolí. Díky tomu by měli být s konečnou platností schopni říct, zda v jezeře Loch Ness žije "zvíře, které je pro vědu zatím neznámé a pro toto jezero unikátní".
Enviromentální DNA
Studium enviromentální DNA, nebo také eDNA je relativně nový obor, který dává vědcům zcela nový pohled na životní prostředí. Jak se živočichové ve svém přirozeném prostředí pohybují, zanechávají za sebou stopy DNA, které se později smísí s okolní vodou a bahnem. To znamená, že obyčejná voda nebo bahno vlastně funguje jako obrovská genetická knihovna, kterou mohou vědci studovat jako celek a identifikovat v ní stopy neznámých živočichů.
Podle nedávné studie publikované v časopise Science Advances bylo při studiu enviromentální DNA pocházející z Nové Kaledonie v Jižním Pacifiku například nalezeno o 44% více druhé žraloků, než při analýze vzorků jakoukoliv jinou metodou.
"Vypadá to, že je to velice mocná technologie." uvedl Gemmel. "V námi získaných vzorcích se skrývá obrovské množství nových znalostí, které můžeme prozkoumat a najít pomocí nich neznámé tvory, žijící v největším sladkovodním jezeře ve Velké Británii.