V roce 1549 objevili Španělští konkvistadoři během hledání hlavního města Incké říše, poté, co vedeni Pedrem Ciezem vstoupili do oblasti dnešní Bolívie, ruiny Tiwanaku (španělsky Tiahuanaco). Tyto ruiny se nachází necelý kilometr od Puma Punku a vědci věří, že Tiwanaku bylo kdysi centerm civilizace, které obývalo až 40 000 lidí.
Nedalo od Tiwanaku a poblíž jezera Titikaka našel v padesátých letech místní farmář mísu Fuente Magna. Od svého objevení tato mísa nedá archeologům spát a mnozí věří, že je důkazem mimozemského kontaktu, který se odehrál v Puma Punku.
Proč je ale tento kus keramiky tak důležitý a kontroverzní? Obsahuje totiž písmo, ale ne jen tak ledajaké písmo - do stěn mísy jsou vytlačeny Sumerské klínové znaky a proto-sumerské hieroglyfy. Toto zjištění byl pro archeology naprostý šok, protože podle všech teorií nebyly Sumerové a obyvatelé Tiwanaku nikdy v kontaktu. Kde se tedy jejich písmo vzalo na míse, nalezené na druhé straně světa?
Publicista Zecharia Sitchin byl jedním z prvních, kteří přišli s teorií, že Sumerové měli kontakt s mimozemskými bytostmi nazývanými Anunnaki (takzvaná teorie o dávných astronautech). Tato teorie, která je vědeckou obcí naprosto odmítána, vypadá sice neuvěřitelně, ale vysvětluje velké množství nesrovnalostí v historických nálezech a vysvětluje také, jak se mísa se Sumerským písmem objevila v Latinské Americe.
Objev klínového písma na této míse je už od začátku značně kontroverzní a badatelé ho vysvětlují různými způsoby. Doktor Alberto Marini se pokusil písmo přeložit a oznámil, že je Sumerské, zatímco doktor Clyde A. Winters zjistil tvrdí, že se jedná o proto-sumerské písmo, které se nachází na mnoha artefaktech známých z Mezopotámie.
Doktor Winters publikoval o míse řadu studií s velice zajímavými výsledky. Porovnal písmo na míse s Libyco-Berberským písmem používaným v oblasti Sahary před 5 000 lety. Podle současných výzkumů bylo toto písmo předchůdce řady písmem, které se později v této oblasti vyvinuly, včetně proto-sumerského písma.
Podle doktora Winterse písmo Vai, které bylo objeveno na míse, obsahuje řadu zajímavých znaků velice podobných Libyco-Berberskému písmu, písmu z údolí řeky Indus a také proto-sumerskému písmu. Díky tomu byl údajně schopen přeložit text, který je na míse napsaný. Porovnáním s podobnými písmy určil fonetickou podobu písma Vai, což mu umožnilo rozluštit význam některých nápisů.
Doktor Winters rozdělil písmo na míse Fuente Magna celkem co čtyř oblastí, které mohou být interpertovány jako celky pomocí fonetické podoby písma Vai.
Překlad ukázal, že tato mísa byla pravděpodobně používána pro nabízení darů bohyni Nia, která měla mít schopnost zajistit plodnost. Dary byly také používány jako poděkování za bohatou faunu a flóru v oblasti, což umožnilo zdejším průzkumníkům v těchto krajích přežít.
Nesmírně zajímavá je však zmínka o bohyni Nia. Nia v systému Lineárního písma A odpovídá slovu Neith. Neith je řecké označení egyptské bohyně Nit, nebo také Neit. To byla jedna z nejdůležitějších a nejpopulárnějších bohyní v celé střední Africe, ale později tuto oblast opustila a usadila se v Mezopotámii, údolí řeky Indus a na Mínojské Krétě.
Co z toho všeho vyplývá? Je docela dobře možné, že mísa Fuente Magna byla vyrobena Sumeřany, kteří se usadili v Bolívii někdy kolem roku 2500 před naším letopočtem a které sem dopravila právě bohyně Neit. To je něco, co naprosto odporuje moderní archeologii a modernímu výkladu historie, který tvrdí, že dávné vzdálené kultury obývající Zemi nebyly nikdy takto těsně propojeny a nebyly navzájem ani v kontaktu.