Původně byl tento disk považován za podvrh, nicméně jeho pravost byla prokázána a v současné době je považován za jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů 20. století. Jedná se o bronzový disk o průměru zhruba 30 centimetrů a váze 2,2 kg s modrozelenou patinou, vyložený zlatými symboly. Symboly na disku jsou považovány za slunce nebo měsíc v úplňku, srpek měsíce a hvězdy, zejména hvězdokupu Plejády.
Co z tohoto disku činí naprostý unikát je to, jak moc se liší od všech ostatních známých uměleckých děl z té doby. Představuje vůbec nejstarší konkrétní popis vesmíru. V roce 2013 byl dokonce zařazen do programu UNESCO Paměť světa.
Disk byl objeven poblíž Salzburgu a byl datován zhruba do roku 1600 před naším letopočtem. Podle badatelů je nejméně o dvě století starší, než nejstarší podobná zpodobnění vesmíru nalezená v Egyptě. Za jeho objeven stojí dva "usvědčení" hledači pokladů, kteří jej objevili pomocí obyčejného detektoru kovů když prohledávali prehistorická naleziště obklopující kopec Mittelberg poblíž městečka Nebra. Krátce poté byli odhaleni policií, která jim disk zabavila a předala jej odborníkům.
To, že disk je ve skutečnosti komplexní astronomickou pomůckou, odhalila skupina německých výzkumníků. Disk představuje astronomické hodiny umožňující harmonizaci solárního a lunárního kalendáře a je tak považován za jednu z prvních astronomických navigačních pomůcek.
To však nevysvětluje spoustu otazníků, které se kolem disku od jeho objevu v roce 1999 vyrojily. Jednou z největší záhad je skupina značek představující hvězdokupu Plejády, otevřenou skupinu hvězd obsahující středně staré hvězdy typu B, která se nachází v souhvězdí býka.
Jedná se o jednu z nejbližších hvězdokup a na noční obloze je také oproti jiným hvězdokupám nejzřetelnější. V mytologiích různých kultur má tato hvězdokupa různé významy, nicméně spolu se souhvězdím Orion je jedním z nejvýznamnějších nebeských objektů starověku.
Astronomové z doby bronzové pravděpodobně disk používali tak, že jej podrželi proti obloze a porovnávali pozici hvězd oproti pozici vyznačené na disku.
Když viděli, že poloha hvězd odpovídá jejich poloze vyznačené na disku, věděli, že nastal takzvaný interkalární měsíc. To je měsíc, ve kterém se protíná sluneční i lunární kalendář a který nastává přibližně jednou za dva nebo tři roky.
Snímek obrazovky z programu Stellarium ukazující pozici Měsíce a Plejád 20. března 2010 (snímek byl otočen o 90°). Schválně jej porovnejte s diskem z Nebry...
Už od svého objevu astronomy tvar Měsíce vyobrazený na disku mátl. Podle starého babylonského pravidla byl třináctý měsíc do lunárního kalendáře přidán pouze tehdy, pozice Měsíce a Plejád na obloze přesně odpovídala pozici, která je vyobrazena na disku z Nebry.
Podle astronoma Wolfharda Schlossera z univerzity Rurh v Bochumu pozorovatelé oblohy v době bronzové věděli něco, co například Babyloňané objevili až o více než 1 000 let později.
"Jestli byl tento nápad pouze místním objevem, nebo k nim tyto znalosti přišly odjinud, se už asi nedozvíme." uvedl Schlosser.