Dávní Egypťané stavěli své pyramidy za pomoci inženýrských technik, které se nám i v dnešní době jeví jako zázrak.
Všeobecně se věří, že Egypťané před tisíciletími stavěli své pyramidy jako hrobky pro zesnulé Faraony.
Do dnešního dne nemáme ponětí, jak vlastně stavba pyramid probíhala, jak dokázali Egypťané přesouvat obrovské bloky kamene z lomů vzdálených až 500 kilometrů a poté je umístit takovým způsobem, že jejich výsledkem byly tak fascinující stavby jako je Velká pyramida v Gíze.
Stejně, jako jsou Inkům připisovány úžasné pradávné stavby v Peru, je Egypťanům připisována stavba pyramid v Gíze.
Jediným rozdílem je, že pyramidy jsou obecně označovány jako "hrobky", namísto chrámů.
Díky tomu se učíme, že tři pyramidy stojící v Gíze byly postaveny třemi faraony ve třetím tisíciletí před naším letopočtem. Údajnými staviteli těchto pyramid jsou Khufu (původně Khnum-Khufu), více známý jako Cheops, Khafra - také čtený jako Khafre, Khefren a Chephren, a Menkaure.
Cheopsova pyramida je také známá jako Velká pyramida a představuje poslední ze sedmi divů starověkého světa, který stále stojí.
Ale opravdu patřila Velká pyramida Khufuovi? A pokud ano, byla to doopravdy hrobka?
Spousta výzkumníků argumentuje tím, že pyramidu nepostavil Khufu a že ve skutečnosti vůbec neměla sloužit a nikdy nesloužila jako hrobka. Ortodoxní vědci se sice stále k tomuto názoru přiklánějí, ale faktem je, že nejnovější výzkum, který velká spousta odborníků stále odmítá akceptovat, přišel s velice zajímavým tvrzením: Egypťané disponovali znalostmi, které jim umožnily "vyrobit" umělé kameny.
V dnešní době jsou kameny Velké pyramidy v Gíze stále umístěny s milimetrovou přesností, aby dohromady tvořily něco, co je považováno za největší architektonický počin všech dob.
Pro mnohé výzkumníky není v této záležitosti o čem diskutovat: faraon Cheops vládl po dobu 23 let, z nichž 20 bylo zasvěceno stavbě největšího monumentu jaký člověk kdy vytvořil.
Nicméně celá tato myšlenka pochází z jediné knihy, ze svazku Devět historických knih jejichž autorem je Hérodotos: "...co se týče pyramidy, dvacet let bylo stráveno její stavbou...". Nic víc. Pouze z tohoto zdroje pramení naše "znalost" o tom, kdo pyramidu postavil.
Je ale něco takového vůbec možné? Je možné, aby dělníci z doby bronzové před 7 000 lety umístili s neuvěřitelnou přesností 2 600 000 bloků kamene, z nichž žádný není stejný a každý váží nejméně 2 tuny?
Něco takového by znamenalo, že každý rok muselo být umístěno 130 000 bloků kamene. To je 360 bloků kamene denně.
Pokud vezmeme v úvahu pracovní dobu tehdejších dělníků, ta je odhadována na 12 hodin denně. 12 hodin denně, po dobu dvaceti let, bez znalosti železných nástrojů nebo kola dokázal architekt Velké pyramidy organizovat práci masy lidí, která byla schopna vytěžit v lomu obrovské bloky kamene, opracovat je, přemístit je na vzdálenost stovek kilometrů a přes řeku Nil, vyzvednout je do výšky stovek metrů a umístit je s milimetrovou přesností - to vše při tempu jednoho bloku každé 2 minuty.
Tohle nám tvrdí obecně přijímané teorie. Dává to smysl? Jen stěží - něčeho takového bychom nebyli schopni ani dnes, s veškerou naší vyspělou technikou.
[History.com]
A když pomineme samotnou stavbu, která by byla v dnešní době a v takovémto tempu pro nás neproveditelná, je tu ještě samotná konstrukce pyramidy. Zdá se, že dávní Egypťané dokázali nějak zakomponovat do konstrukce pyramidy základní matematické formulace a vzorce, společně se základními údaji o Sluneční soustavě a planetě Zemi.
Aby toho nebylo málo, pyramida byla kdysi pokryta deskami z pečlivě leštěného mramoru, které ve dne odrážely svit Slunce a v noci odráželi svit Měsíce. Ve dne i v noci tedy zářila na vzdálenost stovek kilometrů a byla by viditelná i z oběžné dráhy Země nebo z Měsíce.