Po celém světě se nacházejí potopená města. Některá byla nalezena, jiná zůstávají zahalena rouškou tajemství a legend. Ale ať se podíváme na kterékoliv místo na Zemi, najdeme zde pozůstatky měst, která se rozpadla a byla pohlcena oceánem. Jen ve Středozemí je přes 200 známých potopených měst, některá pocházející z doby, o které nám historikové tvrdí, že v ní žádná města nemohla existovat.
Pozemské oceány pokrývají více než 71% povrchu Země a zůstávají z větší části neprozkoumány. Dokonce i v dnešní době máme problémy s přístupem na mořské dno a s jeho mapováním. Po většinu zaznamenané historie mohli lidé pouze spekulovat o tom, o leží pod hladinou, ale díky dnešní technologii můžeme dna našich oceánů prozkoumat ve větší míře, než kdy dřív.
Dnes už máme vybavení, které nám umožňuje přístup k místům která byla dříve pro nás nedostupná. Kolik úžasných podvodních světů se před námi asi tak skrývá a čeká na své objevení?
Faktem je, že jsme dosud prozkoumali méně než 5% světových oceánů. Ještě je toho hodně, co se můžeme naučit zkoumáním mořského dna. Oceány jsou něco jako krev Země, umožnily vznik života a s plochou pokrývající více než 70 % povrchu planety ovlivňují počasí, teplotu a udržují ekosystém planety v chodu.
Vědecké teorie předpokládají, že během poslední doby ledové byla hladina oceánů mnohem níže, než je dnes. "Musíte si představit svět, ve kterém existují 3 kilometry silné ledovce pokrývající severní Evropu a Ameriku, ve kterých je nashromážděno obrovské množství vody. Víme, že tyto ledovce začaly před 21 000 lety tát a jejich tání skončilo zhruba před 10 000 lety."
Obrovské oblasti byly pohlceny mořem a rozsáhlá pobřeží a nížiny byly zaplaveny. "Deset milionů kilometrů čtverečních země bylo zaplaveno po celém světě. To je zhruba velikost Evropy a Číny dohromady, tak velká část povrchu prostě zmizela."
Umělcova představa Atlantis, tak, jak ji popsal Plato.
Atlantida
Filozofové a vědci byli v průběhu historie neustále přitahováni k jednomu z největších tajemství moře, ztracenému městu Atlantidě. Většina toho, co víme, pochází od řeckého filozofa jménem Plato, který napsal o Atlantidě dvě knihy, Timaeus a Critias. Plato popsal Atlantidu jako vysoce vyvinuté město, obepnuté kruhovými soustřednými zdmi, které prosperovalo 9 000 let předtím, než o něm psal. Věří se, že Atlatida disponovala velkou námořní silou, díky které dobyla jiné části světa.
Podle legendy, po nezdařeném pokusu o invazi do Atén, udeřila na město pohroma a podle Plata byla Atlantida během jednoho dne a jedné noci zničena, ačkoliv mnozí výzkumníci věří, že Atlantiďané si mohli za svoji zkázu sami.
Poloha Atlantidy zůstává záhadou i dnes, a ačkoliv mnozí archeologové v minulosti tvrdili, že bájné město objevili, nikdo nedokázal pro takové tvrzení předložit přesvědčivý důkaz. Podle Plata se Atlantida nacházela před Heraklovými sloupy, což by mohlo být někde před průlivem Gibraltar.
Výzkumníci a učenci po celém světě, kteří se Atlantidou zabývají, představují řadu teorií a osobních názorů. Profesor archeologie Ken Feder ve své knize Podvody, mýty a záhady: věda a pseudověda v archeologii naznačuje, že Atlantiďané byli velice vyspělou, ale zlou kulturou, která se pokusila silou dobýt svět. Prakticky si je představuje jako civilizaci ovládanou zlobou a válkou, jejímž jediným cílem bylo dobývat.
podle Plata byli Atlantiďané chránění bohem Poseidonem, který učinil svého syna Atlase králem této země. Atlantiďané se stali velice mocnými, ale jejich etika byla potlačena. Jejich armády byly schopny dobýt Afriku až k Egyptu a Evropu až k Itálii. Podle jedné z teorií bylo zničení jejich kontinentu během jednoho dne a jedné noci božím trestem.
O bájné Atlantidě ale existuje i řada dalších teorií. Švédský vědec a spisovatel Olaus Rudbeck předložil poměrně zajímavou teorii. V letech 1679 až 1702 sepsal pojednání o třech tisících stránek rozdělené do čtyř svazků nazvané Atlantica. Zde se snažil prokázat, že se Atlantida nacházela ve Švédsku, byla kolébkou civilizace a že jsou lidé potomci původního severského národa.
Tato teorie však byla velice kritizována, hlavně skandinávskými vědci a publicisty.
Zajímavostí je, že podle dokumentu Atlantida povstává dokazuje objev masivních kamenných kotev v Gibraltarském průlivu, že dávná mocná civilizace kterou popsal Plato mohla skutečně existovat.
Kuba
V roce 2000 objevila výzkumná expedice vedená rusko-kanadskou oceánografkou Paulinou Zelitskou, mapující dno u západního pobřeží Kuby, symetrické kamenné struktury hluboko pod mořskou hladinou. Tato expedice byla vybavena sonarem připevněným k boku lodi, aby mohla mapovat rozsáhlá území mořského dna a podvodní objekty. Učinili doslova úžasné objevy. Po skončení expedice byly zveřejněny snímky, ukazující struktury připomínající silnice, stavby, chrámy a dokonce pyramidy. Většina kamenů, ze kterých byly postaveny měla obrovské rozměry, okolo 5 metrů na výšku a váhu několika desítek tun. Na snímcích ze sonaru bylo rozpoznatelných okolo 30 struktur, všechny v hloubce téměř 700 metrů pod hladinou.
Podvodní město na Kubě. [YouTube]
Geolog Manuel Iturralde při rozhovoru o tomto objevu neskrýval svoji otevřenost, když řekl: "Toto jsou extrémně tajemné struktury, uchvátily naši představivost.". Iturralde studoval nespočet podvodních přírodních formací, ale o tomto objevu prohlásil: "Pokud bych měl tyto útvary vysvětlit z geologického hlediska, opravdu bych nevěděl jak."
Ale je toho více...
Indie
V roce 2011 výzkumníci z Indického oceánografického institutu zachytili anomálie na dně zálivu Khambhat, 15 kilometrů od břehu. Jejich sonar ukázal obrázky pravidelných útvarů, které odhalily obrovskou síť kamenných budov, nyní obklopených bahnem a pískem, pokrývající oblast 8 čtverečních kilometrů.
Tento objev byl interpretován jako pozůstatky starověkého města nebo měst - zdá se totiž, jako by měla byla dvě. Ruiny se nacházejí poblíž koryt dávných řek a vypadají, že jsou pod vodou již velice dlouho. Ve skutečnosti se zdá, že pocházejí z dob, kdy na Zemi žádná města být neměla. Vědci z této oblasti vyzvedli množství artefaktů, včetně fragmentů dřeva a keramiky, což prokázalo, že se skutečně jedná o starověký svět, na který historie zapomněla.
350 kilometrů severozápadně od toho místa leží dnešní město Dwaraka. Archeologové, kteří zde prováděli vykopávky, našli důkazy o tom, že se pod městem nacházejí ruiny jiného starověkého města, které bylo kdysi zaplaveno mořem. Inspirováni tímto objevem začali hledat další ruiny u pobřeží a v hloubce pouhých 50 metrů našli pískovcové zdi, dlážděné ulice a důkazy a existenci kdysi prosperujícího přístavu. Odborníci tyto ruiny označili jako pozůstatky legendárního starověkého města Dwaraka.
Starodávné hinduistické texty uvádějí, že Dwaraka bylo bydliště Krišny, božstva uctívaného v mnoha hinduistických tradicích. podle legend kdysi král Salwa napadl Krišnu právě v mýtickém městě Dwaraka. Zastánci teorie o dávných astronautech naznačují, že v této bitvě mohla být použita mimozemská technologie, nebo dokonce lodě. Podle sanskrtských textů Salwa zaútočil na město lodí, ze které pršela dolů energie ve formě blesků. Zničil většinu města a král Krišna odpověděl palbou ze zbraní, která zasáhla jeho loď. Tyto zbraně byly popsány jako šípy, které hřměly jako hrom když byly vypuštěny a připomínaly blesky nebo paprsky slunce.
Jižní Amerika
V Andách v Peru, ve výšce téměř 4 kilometrů, leží jezero Titikaka - nejvýše položená splavná masa vody na světě. V srpnu 2000 italský tým potápěčů a archeologů zahájil podvodní průzkum legendárního jezera. Na jeho dně, v hloubce více než 30 metrů, objevil stopy dlážděných ulic, kamenných teras a zeď dlouhou téměř jeden kilometr.
Kamenná hlava nalezena v jezeře Titikaka.
Už po staletí si místní obyvatelé vyprávějí legendy o ztraceném podvodním městě Wanaku. Na dně jezera byla objevena velká, z kamene vytesaná hlava, která připomínala obdobnou kamenickou práci, jaká je k vidění v nedalekém starodávném městě Tiwanaku, které se nachází pouhých 20 kilometrů jižně od jezera Titikaka. Je možné, že na dně jezera skutečně leží bájné město Wanaku? Archeologové mají každopádně problém s vysvětlením, proč se zde nacházejí potopené trosky města, které jsou podle datování pouhých 1 500 let staré. Zjevně to znamená, že jezero Titikaka prodělalo v relativně nedávné době velké změny.
Je možné, že samotné jezero a jeho břeh byly nějakým způsobem upraveny tak, aby jeho části úmyslně zaplavila voda. Jednou z nejzajímavějších věcí je, že v jezeře Titikaka žijí mořští koníci. Pokud víme, tito živočichové žijí výhradně ve slané vodě, ale zde, ve sladké vodě ve výšce téměř 4 kilometrů, se jim z nějakého důvodu daří. Jak je to možné? A jak se sem vůbec dostali?
V Aymarských legendách je jezero Titikaka místem, kde se zrodil život, kolébkou civilizace na tomto kontinentě.
Kamenná hlava z Tiwanaku. Nepřipomíná vám něco?
Všechna tato místa se navíc nacházejí nedaleko Puma Punku, a Tiwanaku bylo navíc v dávných dobách centrem tamní civilizace, extrémně sofitikované předincké kultury, která zakládala svoji ekonomiku na zemědělství, architektuře a chovu.
Tato kultura pokrývala území celé náhorní plošiny Collao, nacházející se mezi jihozápadním Peru, západní Bolívií, severní Argentinou a severními částmi Chile. Z těchto míst také proudila technologie a vědění do dalších míst, k ostatním civilizacím Jižní Ameriky.
Město Tiwanaku je charakteristické neuvěřitelně složitou architekturou - stavbami jako jsou terasy Akapana, Východní Akapana, Puma Punku, Kalasasaya, Kheri Kala, částečně podzemními chrámy, Sluneční branou a samotným Puma Punku - tedy stavbami, nad kterými i dnešním archeologům a inženýrům zůstává rozum stát.
Japonsko
Samozřejmě nemůžeme vynechat Yonaguni. Jako mnoho jiných podobných míst na Zemi je toho místo archeology přehlíženo. Nicméně neuvěřitelné podvodní ruiny Yonaguni, nacházející se u pobřeží Japonska, na jihu ostrova Rjůkjů, jsou považovány za nepopiratelný důkaz, že v dávné minulosti, před tím, než se začala psát nám známá historie, obývaly naši planetu technologicky vyspělé civilizace.
Tyto neuvěřitelné podvodní ruiny jsou předmětem debat mezi archeology a výzkumníky už od chvíle, kdy byly v roce 1985 objeveny průvodce potápěčů Kihachirem Aratakem.
Vědci se stále nemohou shodnout, zda je o přírodní útvar, nebo uměle vytvořenou stavbu.
Od samého počátku se vědci přou, zda se jedná o přírodní útvar, nebo o uměle vybudovanou stavbu. Někteří výzkumníci a historikové věří, že Yonaguni mohou být pozůstatky starověkého města Mu, patřícího k legendární pacifické civilizaci, o které se říká, že zmizela pod hladinou oceánu.
Ačkoliv většina výzkumníků nevěří, že jde o dílo lidí, výzkum těchto monumentů říká něco jiného. Hlavní "stavba" v podvodním komplexu Yonaguni je vytvořena ze středně hrubých až jemných bloků pískovce, které spadají do skupiny materiálů z epochyb staršího myocénu, jež se utvořily zhruba před 20 miliony let. Nezdá se tedy pravděpodobné, že by si po celou dobu uchovaly své perfektně rovné tvary a ostré hrany.
Výše zmíněné příklady představují pouze zlomek toho, co můžeme pod vodní hladinou na naší planetě najít. Pravdou je, že nemáme nejmenší tušení co pod hladinou oceánů leží, a nebudeme o tom mít ponětí, dokud nezahájíme důkladný průzkum jejich dna a nebudeme mu věnovat podobné úsilí, jaké věnujeme nalezení života na Marsu a na jiných planetách ve vesmíru.