V rámci tzv. šivaismu je Šiva považován za nejvyššího boha. Mocná božská bytost, které se nevyrovná žádná jiná.
Podle starověkého hinduismu je Šiva popisován jako vševědoucí jogín, který žije asketickým životem na hoře Kailáš a je představován se svou ženou Párvatí a dvěma syny, Ganéšou a Kartikíou.
Šiva znáá mnoho laskavých způsobů, stejně jako jiných, kterých je třeba se obávat. Často je zobrazován jako člověk ponořený do hluboké meditace. Ve svých nejzuřivějších aspektech je však Šiva často zobrazován, jak zabíjí démony. Je znám také jako Adiyogi Shiva a je považován za patrona jógy, meditace a umění.
V tradici šajvismu je Šiva nejvyšší bytostí, která tvoří, chrání a přetváří vesmír.
Obvykle je uctíván v anikonické podobě lingamu - abstraktního zobrazení hinduistického božstva.
Mezi nejzbožnějšími hinduisty je však tento mocný bůh považován za skutečného Boha, který chodil mezi lidmi v dávné minulosti.
Často je považován za sílu neuvěřitelného dobra, ale také se ho obávají jako síly neuvěřitelného ničení.Zajímavé je, že prý vlastní trojzubec, který dokáže zničit vše, co mu stojí v cestě. Zní vám to povědomě?
Šivovi se také říkalo Mahádéva, což znamená Velký bůh, Bůh bohů. A tento Bůh bohů měl v životě hinduistů dvojí funkci. Ničení a tvoření, protože bez zničení není stvoření.
Když se podíváme do dávné historie, zjistíme, že Šiva, stejně jako mnoho dalších mocných bohů, měl podle pověsti pocházet z hvězd. Byli uctíváni jako návštěvníci z hvězd, jinými slovy byli považováni za mimozemšťany, protože nepocházeli ze Země.
Abychom pochopili více o tomto mocném božstvu, podíváme se hluboko do Indie, země o rozloze více než 1,2 milionu čtverečních kilometrů, která je považována za sedmou největší zemi na světě, kde žije přibližně 1,3 miliardy lidí, a je tedy druhou nejlidnatější zemí na povrchu planety.
Indie je také domovem nejstaršího dochovaného náboženství naší planety, které vzniklo již 2000 let před naším letopočtem.
Zajímavé je, že pro mnoho lidí v Indii nemají jejich bohové mytologickou povahu, ale jsou to skutečné bytosti, které se občas vyskytovaly na povrchu planety.
Historie Indie je mocná a bohatá. Hinduismus má mnoho bohů a bohyň, kteří zdobí jejich bohatou kulturu příběhy, mýty, legendami a různými různými principy, které představují. Proto je přirozené, že obyvatelstvo pevně věří, že jejich bohové byli skuteční. A přestože mohli fyzicky existovat, nemuseli být vždy viditelní nebo přítomní.
Védy - mocná historie nesoucí ještě větší poselství
Starověké hinduistické Védy a eposy jsou nejsilnějším zrojem informací o moci dávných bohů. Jejich prostřednictvím byla předávána důležitá poselství. Vidíme v nich, že hinduističtí bohové nepocházeli ze Země. Stejně jako bohové mnoha jiných kultur i jejich bohové sestoupili z nebe.
Védy jsou historické záznamy. Tyto starověké spisy, označované jako itihásy - což v sanskrtu znamená dějiny - nebyly jen obyčejnými náboženskými příběhy.
A existuje jedna důležitá vlastnost, která hinduistické bohy odlišuje od ostatních bohů.
Zatímco v jiných náboženstvích je jejich bůh zobrazován jako všemocná bytost, védské texty popisují hinduistické bohy, kteří se často spoléhají na používání "nástrojů". Tyto nástroje byly zastánci teorie o dávných astronautech interpretovány jako technologie. Technologie bohů.
Díky tomu se přímo nabízí důležitá otázka: existuje alespoň malá možnost - jak navrhují někteří zastánci teorie o dávných astronautech - že bohové popsaní ve staroindických textech nebyli jen božské bytosti, ale skuteční návštěvníci z hvězd?
Jedním z nejdůležitějších hinduistických příběhů je Mahábhárata - jeden ze dvou hlavních sanskrtských eposů staré Indie (druhým z nich je Rámájana). Mnozí autoři se domnívají, že hinduistický příběh Mahábhárata je plný popisů toho, co by dnes mnozí lidé interpretovali jako vyspělé technologie. Mahábhárata se zmiňuje o létajících vozidlech - vimánech. Zmiňuje se také o něčem, co vypadá jako zbraně, rakety, a dokonce jaderné bomby.
Zajímavé je, že vyobrazení Šivy téměř vždy ztělesňují tuto myšlenku ničení a tvoření. Šiva je například často zobrazován s bubnem zvaným Damaru.
Damaru byl nástroj, který Šiva používal ke stvoření vesmíru. Na vyobrazeních má Šiva kolem krku kobru v póze, jako by měla zaútočit. V jedné ruce je zobrazen, jak drží zbraň podobnou trojzubci zvanou "trišula", v jejímž středu vidíme něco neobvyklého: třetí oko. Šiva je jediný bůh, který má zobrazeno třetí oko. Říká se, že kdyby se toto třetí oko otevřelo, vydalo by silné světlo, které by všechno zničilo.
To je ale velice zvláštní, protože obvykle, když mluvíme o třetím oku, mluvíme o osvícení, meditaci a míru. A tady máme Šivu, jednoho z nejvýznamnějších starověkých hinduistických bohů s třetím okem, které mělo schopnost cokoli zničit.
Musíme se tedy zeptat - je Šivovo třetí oko zbraň? A je mírumilovné pojetí třetího oka správné?
Pokud ne, co to bylo? A co nebo kdo přesně byl Šiva?
Stvoření
Předpokládá se, že některé z nejstarších védských textů vznikly přibližně před 4 000 lety. Hinduisté však tvrdí, že tyto příběhy lze vysledovat již stovky a možná i tisíce let předtím a že existovaly jako součást ústní tradice, která se stejně jako mnoho jiných věcí předávala z generace na generaci.
Zastánci teorie o dávných astronautech říkají, že Šiva s největší pravděpodobností dorazil na Zemi v době předtím, než po planetě chodili moderní lidé, ale hlavně před událostí známou v biblické tradici jako Velká potopa.
Velká potopa je nyní velmi důležitým vodítkem. Pokud se pozorně podíváte do historie, zjistíte, že téměř každá kultura na celém světě má nějaké starověké spisy nebo ústní tradice, kde se hovoří a podrobně popisuje obrovská zkáza, k níž na Zemi došlo: Velká potopa.
Tato katastrofická událost prý během jediného dne vyhladila většinu života na Zemi.
Zastánci teorie o dávných astronautech v této souvislosti poukazují na boha zkázy Šivu. A v hinduistické tradici je ke stvoření potřeba destrukce.
Ještě zajímavější je skutečnost, že tibetští lámové vyprávějí, že po velké potopě, kdy byla celá Země zničena extrémně stoupajícími vodami, když vody nakonec ustoupily, bylo lidstvo stvořeno semenem, které střežil Pán Šiva. Nejedná se o příběh o biblické Arše, jen v trochu jiném podání a s jinými detaily?
A je zde ještě jedna věc, dodnes uspokojivě nevysvětlená.
Robert Oppenheimer, otec atomové bomby, pozoroval první atomový výbuch na testovacím místě Trinity. Tam citoval verš z Bhagavadgíty - hinduistického spisu v sanskrtu o 700 verších, který je součástí hinduistického eposu Mahábhárata.
"Stal jsem se smrtí, ničitelem světů."
Robert Oppenheimer
Tento titul ale náleží Šivovi, "Ničiteli". Oppenheimer tento svůj výrok nikdy nevysvětlil, nikdy se k němu dále nevyjádřil. Věděl snad něco víc? Nebo pouze ocitoval pasáž, která se k dané situaci náhodou hodila?
První test amotové bomby odstartoval novou éru lidské civilizace, éru překotného rozkvětu, která proměnila celý svět.
Pokud tyto poznatky shrneme, nutí nás to ptásá se - je možné, že Šiva nebyl jen božstvem, ale mimozemským návštěvníkem, který byl zodpovědný nejen za stvoření lidstva, ale i za zničení dřívější rasy bytostí, které obývaly Zemi?
A pokud ano, zničil Šiva, aby mohl tvořit? Aby uvolnil cestu moderním lidem?