cairo-calendar-bw.jpg

Tento papyrus, známý také jako Kalendář dnů štěstí a neštěstí, který pochází z let 1244 - 1163 př. n. l., přiřazuje předpovědi a prognózy ke každému dni egyptského roku.

Tyto předpovědi uvádějí, zda je daný den nebo jeho část považována za "dobrou" nebo "špatnou".

Papyrus obsahuje také informace o astronomických pozorováních daného dne, například o chování astronomických objektů, zejména Algolu - označovaného jako Beta Persei - známého také jako Démonická hvězda.

Algol je jasná vícenásobná hvězda v souhvězdí Persea a jedna z prvních objevených proměnných hvězd.

Spojení mýtů a vědy

Vědci se nyní domnívají, že astronomická symbolika objevená ve dvou nejstarších egyptských mýtech naznačuje, že podobná vodítka lze nalézt i v dalších staroegyptských textech.

Článek publikovaný v časopise "De Gruyter - Open Astronomy" se zabývá tím, jak byly mýty o egyptských božstvech Horovi a Setovi použity v kalendáři.

Beta Persei - Démonická hvězda

Beta Persei - Démonická hvězda

"Algol jako Horus v káhirském kalendáři: autorů Sebastiana Porceddu, Lauriho Jetsu, Tapia Markkanena, Joonase Lyytinena, PerttuKajatkariho, Jyriho Lehtinena a Jaany Toivari-Viitaly se nebývale podrobně zabývá tím, jak byla staroegyptská božstva jako Horus a Set použita ve starověkých papyrech a co to pro lidi před tisíci lety znamenalo, stejně jako souvislost mezi astronomickými objekty a hvězdami.

Cílem nového článku je ukázat, jak byly staroegyptské kalendáře (nejen káhirský) používány k popisu chování astronomických pozorování, zejména hvězdného systému Algol.

O tom, kdo a jakým způsobem před tisíci lety zaznamenal období Algolu do káhirského kalendáře, však není známo téměř nic.

Autoři poukazují zejména na to, jak staroegyptští písaři prezentují nebeské jevy jako činnost bohů, což odhaluje, proč Algol dostal Hořův titul.

Nová práce nabízí deset argumentů, které dokazují, že staroegyptští písaři, známí jako "pozorovatelé hodin", měli prostředky a možné motivy k tomu, aby období Algolu zapsali do káhirského kalendáře.

"Objev proměnlivosti Algolu by musel být datován o tisíce let dříve, než bylo dosud známo. Hvězda by byla součástí staroegyptské mytologie jako podoba boha Hora," vysvětlil jeden z autorů studie Sebastian Porceddu z Helsinské univerzity.