Nejzáhadnější z těchto míst je bez pochyby Zorats Karer, kterému se také přezdívá Arménský Stonehenge.
Toto starodávné místo je také známé jako Carahunge nebo Karahunji a je staré nejméně 7 500 let, možná dokonce ještě starší. Někteří archeologové odhadují, že je nejméně o 4 500 let starší, než originální Britský Stonehenge.
Celý komplex, který se nachází jižně od města Sisian v Arménii, tvoří asi 280 megalitických kamenů z nichž největší váží až 50 tun. Kameny jsou uspořádány do protínajícího se geometrického vzoru o délce strany více než 500 metrů, které se rozprostírá do tří stran.
Více než 80 z těchto kamenů pak má v sobě vyvrtány otvory, některé z nich o průměru až 50 centimetrů.
Některé kameny mají v sobě vyvrtané otvory o průměru až 50 centimetrů.
Kamenný kruh nacházející se ve středu Zotas Karer.
Ačkoliv si nikdo není jistý tím, k čemu kameny původně sloužily, existuje mnoho teorií o jejich účelu. Giorgio Tsoukalos, propagátor teorie o dávných návštěvnících, je přesvědčen o tom, že místo má mimozemský původ nebo nějakou spojitost s mimozemšťany.
Mezi velkými kameny je zde rozmístěno množství menších kamenů nesoucích různé rytiny. A právě tyto rytiny jsou často interpretovány jako obrazy mimozemských bytostí, protože při pohledu na ně vidíte přesně to, co se vám vybaví pod pojmem mimozemšťan.
Mnoho menších kamenů má na sobě rytiny.
Mnoho lidí skutečně spekuluje o tom, zda tyto rytiny nepředstavují mimozemské návštěvníky. Stačí se na ně totiž pečlivěji podívat a ihned si všimnete výrazných rysů, které jsou zcela jiné než lidské rysy. Jak poznamenává Jadon Martell, autor knihy Knowledge Apocalypse: "Vidíme zde hlavy s rozměrnou mozkovnou a velké oči mandlovitého tvaru. Tedy přesně ty rysy, které má i spekulovaná rasa šedých mimozemšťanů."
Některé rytiny svým tvarem nápadně připomínají hlavy šedých mimozemšťanů, o jejichž existenci se spekuluje.
Giorgio Tsoukalos s tímto závěrem souhlasí z mnoha důvodů. Zejména proto, že jedna z rytin znázorňuje dvě tyto bytosti společně držící něco, co vypadá jako disk.
"Je to nesmírně zajímavá rytina. Máme tady kouli která se vznáší ve vzduchu. Mohlo by to být zobrazení létajícího talíře? Pravděpodobně ano. Musíme mít na paměti, že jde o lidské znázornění něčeho, co zdejší obyvatelé viděli už velice dávno. A byla to pro ně natolik důležitá událost, že ji vytesali do kamene."
Dvě bytosti držící kouli, která se vznáší ve vzduchu. Mohlo by se jednat o znázornění mimozemšťanů a jejich vesmírné lodi?
Další rytina pak naprosto jasně zobrazuje bytosti s baňatými hlavami a stejnýma očima jako na předchozích rytinách. Zvláštní je obrys patrný na jejich hlavách, který jako by znázorňoval nebo zvýrazňoval místo, kde by se mohl nacházet jejich mozek.
Mohl by obrys zvýrazňující mozkovnu bytostí poukazovat na jejich vysokou inteligenci nebo sofistikované schopnosti?
Badatelé jsou si nicméně jistí, že Zorats Karer má i astronomický význam. Mohlo by se jednat o vůbec nejstarší observatoř na světě. Ostatní podobná známá místa jsou spojena s pozorováním astronomických jevů a je tedy logické, že i Zotas Karer, přes to, že je o tisíce let starší, byl mimo jiné určen i k těmto pozorováním.
Tomu nasvědčují i otvory vyvrtané do některých kamenů, protože jsou vedeny pod pečlivě vybranými úhly. Někteří lidé se myslí, že v době, kdy bylo místo postaveno, ukazovaly tyto tvory na konkrétní hvězdy na obloze.
Otvory v kamenech možná ukazovaly na konkrétní hvězdy na obloze.
Tsoukalos o těchto otvorech říká: "Proč byste něco takového stavěli na jiné planetě? Napadá mně jen jediný důvod - zanechání zprávy budoucím generacím. Zprávy, která jim řekne 'Tady odtud jsme přišli.'."
V roce 1984 publikoval zprávu o svém průzkumu Zotas Karer bulharský archeolog Ōnik Sargsi Khnkikyan. Závěry jeho výzkumu jednoznačně ukázaly, že celé místo sloužilo jako astronomická observatoř.
Archeologické průzkumy které ve stejnou dobu probíhaly v okolí monumentu pak měly za následek objev dalších podobných, i když mnohem menších míst stejného stáří, jejich astronomický účel byl jednoznačně prokázán. Mezi tato místa patří například Angeghakot nebo Metzamor.
Arménský Stonehenge je místními označován také jako "Mluvící kameny", což je doslovný překlad jeho názvu. Je také velice pravděpodobné, že toto místo sloužilo různým rituálům spojeným zejména s kultem boha Slunce, jehož uctívali raní obyvatelé oblasti.
Geograf Nicholas Howarth z univerzity v Oxfordu k tomu poznamenal, že podobná místa se nachází po celé Evropě, nejen v Anglii. A nikdo vlastně neví, k čemu původně sloužila. Převládající teorie hovoří o tom, že tato místa byla využívána k náboženským rituálům a sloužila obyvatelům jako místa útěchy v době války nebo nebezpečí, podobně jako kostely ve středověku. V době míru pak sloužila jako astronomické observatoře.
Zajímavé také je, že na místě Arménského Stonehenge se na rozdíl od jiných podobných míst nachází nejméně jedna hrobka a vícero pohřebních nalezišť, která jsou vyzdobena petroglyfy a ve kterých byly nalezeny různé předměty. To vedlo ke spekulacím o tom, že by se mohlo jednat o pohřebiště.
Ať už je tedy pravý účel tohoto místa jakýkoliv, zůstává záhadou. Jedná se však o jedno z mála podobných míst, které je přístupné veřejnosti a rozhodně stojí za návštěvu.