Hrdina z ruského folklóru na létajícím koberci. [Wikipedia]
Zmínky o bozích a božských bytostech cestujících v dávných dobách z jednoho konce světa na druhý můžeme najít v mnoha legendách snad všech kultur na světě. Podle svaté knihy Kebra Nagast, jednoho z nejposvátnějších starodávných textů Etiopie, sepsané někdy mezi 2. a 5. stoletím našeho letopočtu dal král Šalamoun královně ze Sáby létající koberec.
Tento příběh je velice důležitý, už proto, že je zapsán v jednom z nejposvátnějších starověkých rukopisů. Kebra Nagast je zároveň považována za spolehlivý zdroj genealogických informací o Šalamounovcích.
Sir Wallis Budge, anglický učenec, který pracoval pro Britské muzeum byl prvním, kdo knihu Kebra Nagast přeložil - jeho překlad byl vydán v knize pojmenované "The Glory of the Kings".
Kebra Nagast se skládá ze 117 kapitol a jedná se o kolektivní dílo několika autorů, jejichž původ však není známý.
V tomto starověkém rukopisu je uvedeno, že král Šalamoun vlastnil určitý druh létajícího stroje. Kromě toho kniha také popisuje, jak se do Etiopie dostala Archa úmluvy, kterou přivezl Menelik I., první šalamounovský císař Etiopie, který byl synem Šalamouna a královny ze Sáby.
Bůh údajně obdařil Šalamouna porozuměním řeči zvířat a dalšími starověkými tajemstvími, čímž ho učinil pánem lidí, pozemských stvoření i ptáků.
V dávných legendách je Šalamou popisován jak létá vzduchem na "kouzelném" koberci ze zeleného hedvábí. Tento koberec měl údajně schopnost přepravit až 40 000 mužů.
Popis Šalamounova létajícího koberce je neuvěřitelný. Údajně byl 90 kilometrů široký a 90 kilometrů dlouhý a "když se Šalamoun na koberec posadil, zachytil jej vítr a umožnil mu plout vzduchem tak rychle, že mohl snídat v Damašku a obědvat v Medině".
Kromě výše uvedeného popisu existuje množství starověkých legend ze středního východu hovořících o tom, že král Šalamoun vlastnil létající stroj, který mu umožňoval bez obtíží cestovat mezi různými místy Středního východu a také do hor, které jsou označovány jako Šalamounovy hory.
Tyto legendy jsou podpořeny i výzkumem rusko-amerického badatele Nicholase Rourka, který ve 20. letech 20. století procestoval velkou část Asie a Tibetu a shromáždil velké množství legend hovořících o tom, že král Šalamoun létal do Tibetu na svém velkolepém létajícím stroji.
Nicméně legendy se nezmiňují o létajících kobercích jen jako o formě přepravy. V několika případech jsou létající koberce popisovány jako zmocné zbraně.
Například příběh ze 2. století před naším letopočtem vypráví o králi Fraatésovi II., parthském králi z rodu Arsakovců panujícím v letech 139 – 128 před naším letopočtem. Tento král se přímo zapojil do bitvy s Antiochem VII, králem Seleukovské říše.
Král Fraatés vzlétl na svém létajícím koberci z hory Zagros. Když se přiblížil ke svému nepříteli, vystřelil z létajícího koberce oheň a blesky.
Po tomto vítězném útoku pak král Fraatés letěl na svém létajícím koberci nad hlavami svých vojáků při vítězné přehlídce. Zdá se tedy, že popis tohoto létajícího "stroje" je více než skutečný.
Aby toho nebylo málo, podle Hai ben Sheriry, učence z Talmudské akademie, byla zničená kniihovna v Alexandrii domovem hned několika "kouzelných koberců".
Jak se zdá létající koberce nepatří jen do říše pohádek a společně s Vimanami zmiňovanými s indických Védách se možná jednalo o velice skutečné stroje.