Od dob objevu fosílií Australopitéka, v jižní a východní Africe, před zhruba 60ti lety, jsou počátky lidského druhu spojeny právě s Africkým kontinentem.
Ale nový objev, učiněný v Řecku - konkrétně na malém ostrově Trachilos poblíž Kréty, může změnit historii naší evoluce, jakou dnes známe. To je dáno zejména tím, že odborníci si tvrdohlavě stojí za tím, že raní členové lidského druhu nejen že pocházeli z Afriky, ale zůstali zde izolováni několik milionů let, než začali migrovat do Evropy a Asie.
Výzkum publikovaný v časopise Proceedings of the Geologists’ Association mezinárodním týmem expertů však odhaluje nový objev lidských stop na Krétském souostroví, které jsou zhruba 5,7 milionu let staré. Toto datování je kontroverzní z mnoha důvodů. Jejich stáří samo o sobě je záhadou, protože podle převládajících teorií žili před 5,7 miliony let naši předci v Africe. Odborníci také argumentují tím, že v té době měli naši předci nohy spíše podobné opicím, než moderním lidem.
Tři nejlépe zachovalé stopy.
Odborníci jsou v šoku
Lidské nohy mají velice specifický tvar, který u jiných suchozemských živočichů nenajdeme. Dlouhé chodidlo s pěti dopředu čnějícími prsty bez drápů, spolu s velkým palcem jsou nezaměnitelné znaky. Nohy našich nejbližších příbuzných z říše živočichů připomínají spíše ruce s s palcem trčícím do strany.
Odborníci poukazují na to, že takzvané stopy z Laetoli, o kterých si původně mysleli že jsou díle Australopitéka, jsou velice podobné moderním lidem, až na to, že pata je mnohem užší a chodidlu chybí klenba.
Ardipithecus ramidus - druh hominida z Etiopie starý zhruba 4,4 milionu let, je nejstarších známým druhem hominida, ale má opičí nohu.
Výzkumník, který tento druh popsal, tvrdí, že se jedná o přímého předka pozdějších hominidů, což naznačuje že v té době se ještě lidská noha nevyvinula.
A přes to zde nyní máme 5,7 milionu let staré stopy, nacházející se na Krétě, které mají nezaměnitelný lidský tvar: velký palec je podobný našemu jak velikostí, tak tvarem a umístěním, a chodidlo má podobný tvar, i když je kratší. To naznačuje, že tyto stopy patří ranému hominidovi.
Fotografie dvou stop, které pravděpodobně vznikly při statickém postoji jedince.
"Co to činí kontroverzním je neuvěřitelné stáří a místo nálezu těchto stop." říká profesor Per Ahlberg z univerzity v Uppsale, poslední z autorů studie.
"Tento objev staví zažitou představu o vývoji lidstva na hlavu - a pravděpodobně zapříčiní spoustu debat. Jestli archeologické obec tento objev přijme jako přesvědčivý důkaz však teprve uvidíme..." dodal Ahlberg.