To alespoň naznačují nálezy několika po sobě jdoucích studií zaměřených na zkoumání skal a fosílií v této oblasti.
Pokud je to pravda, znamenalo by to, že Austrálie byla zhruba před 1,7 miliardami let spojena s Kanadou.
Myšlenka, že tyto dva kontinenty byly kdysi propojeny, není zase tak překvapující.
Tyto spekulace se objevily už v 70. letech, kdy vědci odhadli, že toto propojení sahá už do doby kontinentu Rodinie, který existoval zhruba před 1,13 miliardami let.
Chybělo nicméně přesné datum.
Nejnovější nálezy v Georgetownu, malém městě v severovýchodní Austrálii, nyní tuto teorii podporují.
Skály, nacházející se v Georgetownu se liší od všech ostatních skal na Australském kontinentě.
Vykazují však neuvěřitelné podobnosti s dávnými horninami nalezenými v Kanadě, v části s odhalenou kontinentální krustou, které se říká Kanadský štít.
Podle výzkumníků u univerzit Curtin, Monash a Queenslandské geologické služby v Austrálii jde o nečekaný objev, který odhaluje další informaci o složení superkontinentu Nuna.
"Náš výzkum ukazuje že před asi 1700 miliony lety se kameny z Georgetownu nacházely v mělké vodě, v oblasti, která byla poblíž Severní Ameriky. Georgetown se poté oddělil od Severní Ameriky a o 100 milionů let později se srazil s oblastí kolem hory Isa v severní Austrálii. Tento pohyb byl jedním ze základních stavebních kamenů při globální reorganizaci kontinentů, kdy se k sobě téměř všechny kontinenty na planetě přiblížily a vytvořily superkontinent Nuna." uvedl hlavní výzkumník Adam Nordsvan.
Naposledy se pak kontinenty nacházely u sebe v době existence superkontinentu Pangea, který se rozdělil před 175 miliony let.
Ještě před existencí tohoto superkontinentu však planeta prošla několika různými fázemi kontinentálního uskupení, z nichž jedním byla právě superkontinent Nuna, která existoval v době zhruba před 2,5 až 1,5 miliardami let.
Tým výzkumníků k tomuto závěru došel poté, co analyzovali sedimenty a nová geochronologická data získaná v okolí Georgetownu a Mount Isa a porovnali tato data se známými daty z Kanady.
"probíhající výzkum prováděný naším týmem ukázal, že toto horské pásmo, na rozdíl od Himálají, nebylo příliš vysoké, což naznačuje, že finální kolize, která vedla k vytvoření superkontinentu Nuna, nebyla tak prudká, jako nedávná kolize Indie a Asie." uvedl spoluautor studie Zheng-Xiang Li.
"Tento nový objev je klíčovým krokem k pochopení toho, jak se mohl superkontinent Nuna zformovat, což je konečný cíl našeho bádání."