Objev sady nástrojů a dalších předmětů odhalil, že předci člověka žili v částech Jižní Asie o tisíce let dříve, než jsme si mysleli.
Badatelé odkryli části více než 50 nástrojů a téměř kompletní kostru nosorožce, na které jsou jasně patrné stopy po krájení a porcování.
Podle odborníků je kostra nosorožce stará 709 000 let.
Kostra nosorožce objevená na Filipínách, nesoucí stopy po krájení a porcování masa, je stará 709 000 let.
Tento objev je naprostým překvapením protože dřívější známky osídlení lidmi nebo jejich předky v této oblasti, na severu ostrova Luzon, sestávaly z malé kosti z nohy staré zhruba 70 000 let, tedy desetkrát mladší.
Objev důkazů o lidském osídlení starý 700 000 let tak naprosto mění historii.
Sadu nalezených nástrojů tvoří 49 kamenných vloček s ostrými okraji, šest kamenných jader a dva kusy, o kterých si odborníci myslí, že by se mohlo jednat o části kamenných kladiv.
Kromě toho vědci na místě objevili také množství koster zvířat, včetně pozůstatků stegodona, hnědého jelena, sladkovodní želvy a varana.
Nejzajímavější však byla objevená kostra nosorožce.
Odborníci tvrdí, že mnoho z jeho kostí nese jasné známky řezání odpovídající porcování masa. Další kosti pak nesou známky úderů kamenným kladivem.
Mnohem zajímavější je však fakt, že nalezené nástroje nevyrobili lidé. Nejstarší dosud známé důkazy o existenci druhu Homo sapiens je stará zhruba 300 000 let.
Sada kamenných nástrojů nalezená na Filipínách.
Když je ale nevyrobili lidé, kdo tedy?
Podle vědců vyrobil tyto nástroje blízký předek člověka, což spolu s faktem, že tento druh osídlil Filipíny už před 700 000 lety znamená, že musíme přepsat všechny teorie o tom, jak se člověk rozšířil do různých konců jihovýchodní Asie.
Jak poznamenává archeolog Gerrit van den Bergh z univerzity Wollongong v Austrálii, tito záhadní hominidé se v této oblasti pravděpodobně rozšířili hned v několika migračních vlnách, které trvaly celá tisíciletí.
Van den Bergh také věří, že tito záhadní hominidé pravděpodobně cvestovali od severu k jihu, z Číny a Taiwanu a ne ze západu na východ, například z Bornea nebo Palawanu před Indonésii za použití oceánských proudů.
Kosti objeveného nosorožce nesou jasné stopy po porcování masa a po úderech kamenným kladivem.
Bez zajímavosti není ani to, že tato záhadná migrační vlna mohla dovést předky lidí až na indonéský ostrov Flores, který později obýval neméně tajemný druh Homo floresiensis, nebo také "Hobit".
Dosud nejstarší známky lidského osídlení z této oblasti, staré téměř 700 000 let, pocházejí z indonéského ostrova Jáva. Zhruba ze stejné doby také pocházejí důkazy o osídlení ostrova Flores druhem Homo floresiensis.
Předchozí teorie předkládané odborníky naznačovaly, že ranní hominidé neměli schopnosti k tomu, aby si vyrobili lodě, což by znamenalo, že nemohli cestovat po vodě aby dosáhli ostrova Luzon a dalších ostrovů oddělených od pevniny hlubokým oceánem.
Tyto objevy však tuto představu naprosto boří a ukazují, že schopnosti předků člověka byli na mnohem vyšší úrovni, než si myslíme.
Kdo přesně byli tito hominidé však zůstává záhadou, kterou nerozluštíme, dokud vědci neobjeví pozůstatky těchto předků člověka a důkladně je neprostudují.
Někteří odborníci dokonce naznačují, že by se mohlo jednat o záhadné Denisovany.
"Na ostrovy v jihovýchodní Asii se nyní soustřeďuje hodně pozornosti, protože se jedná o místo, kde můžeme přímo sledovat evoluci hominidů. To udělalo z ostrova FLores unikát a nyní i z ostrova Luzon, který se stal dalším místem, kde budou vědci usilovně hledat fosílie." uvedl van den Bergh said.