Voyager 1 na příkazy inženýrů NASA odpověděl ze vzdálenosti 20 miliard kilometrů, z mezihvězdného prostoru.
Trysky se inženýrům podařilo zapnout i přes to, že byly téměř 40 let nečinné.
V komentáři k této události inženýři NASA uvedli, že to je jako kdybyste nastartovali auto, které stálo 40 let v garáži. Pouze se nejedná o auto, ale vesmírnou sondu, která není v garáží, ale letí mezihvězdným prostorem.
Inforafika ukazující pozici sondy Voyager 1 vzhledem k objektům Sluneční soustavy a nejbližším hvězdám. [Wikimedia]
Voyager 1 je v současné době nejvzdálenější člověkem vyrobený objekt který se pohybuje vesmírem a také prozatím jediný, který opustil Sluneční soustavu a letí mezihvězdným prostorem. Jeho trysky byly neaktivní po dobu 37 let, jejich poslední předchozí zážeh byl proveden před tím, než Voyager 1 minul v létě 1977 Jupiter.
Díky této operaci, provedené na vzdálenosti 20 000 milionů kilometrů se životnost sondy prodlouží o další zhruba 2 až 3 roky.
Sonda je vybavena takzvanými korekčními tryskami, což jsou malé motory sloužící ke změně orientace sondy, například při problémech s komunikací.
Tyto trysky vytvářejí malé pulzy, trvající pouze tisíciny sekundy, které nepatrně pootočí sondu tak, aby její anténa cílila na naši planetu.
Nyní může tým vědců mise Voyager využít sadu záložních trysek, které byly neaktivní od 80. let.
"Díky tomu, že jsou tyto trysky i po téměř 40 letech stále funkční, můžeme prodloužit životnost sondy Voyager 1 o další dva nebo tři roky." uvedla Suzanne Dodd, projektová ředitelka mise Voyages z Jet Propulsion Laborator spadající pod NASA.
Vědci NASA si všimli, že od roku 2014 se trysky sondy, používané ke změně její orientace, postupně selhávaly.
Video zobrazující pozici sondy Voyager 1 v roce 2017. [YouTube]
To znamená, že postupem času bude potřeba stále vice pulzů těchto trysek k dosažení stejného výsledku při úpravě orientace sondy.
A, bohužel, ve vzdálenosti 20 miliard kilometrů od Země není v současné době žádná opravna, kde by mohly být trysky vyměněny.
Aby tento přetrvávající problém vyřešila, shromáždila NASA tým odborníků na korekční trysky a dala jim za úkol přijít na způsob, jak trysky oživit, nebo tento problém obejít a prodloužit tak životnost sondy.
Chris Jones, Robert Shotwell, Carl Guernsey a Todd Barber analyzovali různé možnosti a zkoumali, jak by se Voyager 1 choval při různých scénářích.
Poté, co pečlivě prostudovali různé možnosti, shodli se na poměrně neobvyklém řešení: zkusit udržení orientace sondy přenechat tryskám, které byly vypnuté 37 let.
"Letový tým Voyageru 1 se prohrabal desetiletí starými daty a prozkoumal software, který byl napsán v dnes už málo používaném assembleru, aby se ujistil, že může trysky bezpečně otestovat." řekl Chris Jones, hlavní inženýr v JPL.
28. listopadu 2017 pak vědci NASA vyslali příkaz k zažehnutí trysek TCM. Následovaly dva dny napjatého čekání (signál k sondě Voyager a zpět momentálně letí více než 36 hodin) zda bude jejich plán fungovat. 29. listopadu 2017 pak od sondy dorazila informace, že trysky TCM fungovaly perfektně - a stejně dobře, jako původní trysky pro změnu orientace.
"Tým Voyageru 1 byl pak s dalšími provedenými tety stále více nadšen. Byla to obrovská úleva a radost, vidět toto zařízení perfektně pracovat po tak dlouhé době." uvedl Todd Barber, inženýr z JPL.