Před více než dvěma tisíciletími dva čínští mniši pohřbili v provincii Jingchuan v Číně ostatky spolu s více než 260 sochami Buddhy. Vědci nyní tvrdí, že tyto ostatky patří samotnému Buddhovi.
Yunjiang a Zhiming, dva mniši z chrámu Mañjuśrī náležícího ke klášteru Longxing údajně strávili více než dvě desetiletí sbíráním artefaktů nejen z okolních měst, ale ze všech zemí na kontinentu.
Buddha z Tian Tan - největší bronzová socha Buddhy na světě.
Buddha - jeden z nejslavnějších filozofů a učitelů historie - odmítl žít životem prince a následoval cestu spirituality a osvícení.
Narodil se v dnešním Nepálu. Podle starodávných spisů strávil mezi 4. a 6. stoletím před naším letopočtem desítky let cestováním napříč různými částmi Indie.
Pověsti říkají, že když před zhruba 2500 lety zemřel ve věku 80 let, byly jeho ostatky rozděleny mezi jeho následovníky a královskou rodinu a rozšířily se po celém kontinentu, navzdory faktu, že původně měly zůstat klanu Shakya, ke kterému Buddha patřil.
Celkem šest různých klanů a král požadovali, aby jim byly nějaké jeho ostatky přineseny. Aby tehdejší náboženský vůdce předešel konfliktu, rozhodl se rozdělit Buddhovy ostatky na 10 částí - 8 částí z jeho těla, jednu část z popela z hranice, na které byl Buddha spálen a jednu část z nádoby, která byla k rozdělení ostatků použita - tuto část si nechal tehdejší náboženský vůdce pro sebe.
Nakonec byly Buddhovy ostatky umítěny do nespočtu svatyní a stúp, kde byly octívány jeho následovníky. Dne jsou tyto relikvie označovány jako śarīra.
Nedávno nalezená údajně obsahuje více než 2000 fragmentů pozůstatků včetně několika kostí a zubů.
Keramická truhla obsahuje zpopelněné lidské ostatky a je na ní vyryto jméno Buddha.
Truhla obsahuje nápis, který archeologové přeložili následovně: "Mniši Yunjiang a Zhiming z Lotosové školy, kteří patří k chrámu Mañjuśrī náležícího klášteru Longxing v provincii Jingzhou, nashromíždili více než 2000 kusů śarīra, společně s Buddhovými zuby a kostmi. Pohřbili je v síni Mañjuśrī svého chrámu."
Kromě těchto ostatků našli archeologové také 260 soch Buddhy. Stojí však za to poznamenat, že to není poprvé, kdy někdo tvrdí, že nalezl Buddhovy ostatky.
Pověst o Buddhovi
Siddhártha Gautama, muž, který byl nakonec nazýván "osvícený", byla skutečná osoba, která žila zhruba od poloviny 6. století před naším letopočtem do pozdního 5. století před naším letopočtem.
Jeho rodiče byli Suddhodana, král lidu Sakyú, který obýval oblast dnešních hranic Indie a Nepálu, a jeho žena Maya. Mladý princ, Buddha, vyrůstal obklopen bohatstvím a přepychem, ale jak rostl, začal si všímat věcí, které nakonec zásadně změnily jeho život.
Jako mladík byl chráněn před krutou realitou svým otcem, který byl varován, že pokud jeho syn někdy pozná trpkou realitu života obyčejných lidí, vzdá se své rodiny i postavení.
Nicméně navzdory ochraně svého otce spatřil Buddha jednoho dne, při projížďce mimo území paláce, poprvé ve svém životě utrpení. To byl začátek řetězce událostí, které jej navždy změnily a navedly ho na cestu k osvícení, kdy se stal náboženským vůdcem který velice výrazně ovlivnil nejen náboženství, ale celou společnost.
Poté, co byl osvícen, vzdal se mladý princ života v přepychu a pěšky cestoval napříč severní Indií, přičemž na své cestě stále učil a předával své myšlenky ostatním po dobu více než 45 let. To k jeho osobě a učení přitáhlo lidi ze všech kast a všech profesí.
Buddha nabádal své studenty a následovníky k tomu, aby pochybovali o životě, realitě a všem, čemu byli v minulosti učeni. Podle jeho učemí měli na tyto své znalosti pohlížeš skrz vlastní porozumění, což byla jediná možná cesta, jak pochopit skutečnou podstatu věcí. Tento způsob myšlení je jednou z hlavních charakteristik buddhismu a přetrvává dodnes.