Římská villa byla odkryta pod polem v hrabství Oxfordshire poté, co na její ruiny narazil poblíž hradu Broughton amatérský hledač pokladů a historik Keith Westcott.

Odborníci tvrdí, že villa je větší než mauzoleum Tádž Mahal nebo Buckinghamský palác. Její základy mají rozměry 85 × 85 metrů, což z ní činní druhou největší villu, která kdy byla v Anglii objevena.

Letecká snímek jasně ukazující římskou villu ukrytou pod polem.

Letecká snímek jasně ukazující římskou villu ukrytou pod polem. [Banbury Guardian]

Villa byla objevena na pozemku, který dříve vlastnili lord Saye a lady Sele, rodiče nynějšího vlastníka půdy Martina Fiennese. Byla datována do roku 99 našeho letopočtu, jedná se tedy o jednu z nejstarších objevených staveb tohoto typu v Anglii.

Pro srovnání - největší villa objevená v Anglii byla objevena v roce 1960 poblíž paláce Fishbourne v západním Sussexu a byla odborníky datována do roku 75 našeho letopočtu.

Keith Westcott se rozhodl pozemek, na kterém byla villa objevena, prozkoumat poté, co si vyslechl vyprávění místního farmáře, který tvrdil, že se mu před více než půl stoletím podařilo na poli vyorat obrovský opracovaný kámen. Poté, co si kámen prohlédl a uviděl v něm otvor, sáhl do něj a vytáhl ven lidskou kost.

Tento příběh Keitha Westcotta velice zaujal a v roce 2016 se rozhodl, že celý pozemek prozkoumá. Jeho bádání se vyplatilo, když našel 1800 let starou dlažební kostku, která byla součástí hypokaustu - systému centrálního vytápění používaného v římských budovách vysoce postavených občanů.

V dubnu tohoto roku pak spolu s odborníky z archeologického oddělení univerzity v Oxfordu pokračoval ve vykopávkách a společně provedli pět výkopů, aby určili archeologický potenciál celého místa.

Keith Westcott při výkopových pracích.

Keith Westcott při výkopových pracích. [Banbury Guardian]

Za pomoci magnetometrických měření, která umožňují odborníkům zobrazit objekty nacházející se pod zemí, pak identifikovali zdi, obrysy pokojů, výkopy a další části budovy.

Celkem se jim podařilo zatím vyzvednou více než 170 artefaktů, které byly pečlivě zaneseny do katalogů, očištěny a následně předány ke zkoumání místnímu muzeu.