Astronomové věří, že se jim konečně podařilo vystopovat původ tohoto mezihvězdného cestovatele.

Podle odborníků pochází tento objekt z nedaleké skupiny pohybujících se hvězd známé jako Plejády. Jedná se o skupinu mladých hvězd, jednu z nejbližších k Zemi a také nejsnáze pozorovatelnou pouhým okem.

Astronomové věří, že ʻOumuamua byl pravděpodobně gravitačními interakcemi vyhozen ze svého mateřského systému a vyslán do mezihvězdného prostoru.

Už víme, že tento objekt se skládá převážně z ledu pokrytého povrchem bohatým na sloučeniny uhlíku a že tento objekt má velice nezvyklou rotaci. V současné době se pohybuje směrem od Slunce rychlostí 26 kilometrů za vteřinu a zanedlouho opustí Sluneční soustavu.

Hyperbolická trajektorie ʻOumuamua kolem Slunce zachycuje jeho polohu vždy po 7 dnech.

Hyperbolická trajektorie ʻOumuamua kolem Slunce zachycuje jeho polohu vždy po 7 dnech.

ʻOumuamua byl analyzován pomocí radioteleskopu v Green Bank astronomy z iniciativy Breakthrough Listen, kteří se snažili zachytit stopy mimozemských signálů, nicméně žádné takové signály prozatím zachyceny nebyly, ačkoliv jsou v plánu ještě další pozorování.

Nyní nám nová studie dává nahlédnout na to, odkud se tento mezihvězdný návštěvník vzal.

Díky rekonstrukci pohybu asteroidu dokázal Fabo Feng, postdoktorand z univerzity v Hertfordshire, zjistit, že ʻOumuamua s největší pravděpodobností pochází z blízké skupiny pohybujících se hvězd Plejády.

Astronomové si myslí, že byl objekt při gravitačních interakcích vyhozen z mateřského slunečního systému a poslán na mezihvězdnou cestu.

oumuamua-movement.gif

Na základě trajektorie ʻOumuamua se Fabo Fengovi podařilo nasimulovat cestu tohoto objektu galaxií a porovnat ji s pohybem blízkých hvězd. Ukázalo se, že objekt minul celkem 109 hvězd a uletěl 16 světelných let.

Pět z těchto hvězd odpovídá hvězdám tvořícím Plejády, přičemž vzhledem k nim se objekt pohybuje velice pomalu.

Studie také dodává, že když byl ʻOumuamua vyhozen z mateřského slunečního systému, měl pravděpodobně pouze právě tolik energie, aby svoji sluneční soustavu opustil. Později, jak míjel další hvězdy, postupně získal další energii podobně, jako když proletěl kolem našeho slunce.

Umělecká představa podoby našeho prvního pozorovaného návštěvníka od jiné hvězdy.

Umělecká představa podoby našeho prvního pozorovaného návštěvníka od jiné hvězdy. [ESO/M. Kornmesser]

Jeho setkání s uvedenými hvězdami z Plejád tedy naznačuje, že byl vyhozen právě z některého z těchto systému.

Hvězdy se obvykle pohybují určitou průměrnou rychlostí, přičemž tato rychlost se mění s tím, jak postupně míjejí jiné velice hmotné objekty, jako jsou velké hvězdy, molekulární mračna nebo černé díry, které svojí gravitací jejich rychlost ovlivňují.

"Na rozdíl od většiny blízkých hvězd se ʻOumuamua v porovnání s průměrnou rychlostí pohybu v galaxii pohybuje velice pomalu. To naznačuje, že letí mezihvězdným prostorem teprve velice krátkou dobu a zatím neměl moc příležitostí k setkání s velmi hmotnými objekty, které by jeho pohyb urychlily." tvrdí studie.

Pokud jde o to, co způsobilo jeho vyhození z mateřského slunečního systému, jedním z možných scénářů je například ten, kdy tento objekt vystřelila vzájemná interakce blízko se pohybujících hvězd tvořících dvojhvězdu.

"Objekty obíhající blízko jedné ze složek dvojhvězdy jsou silně ovlivňovány také gravitací druhé hvězdy a mohou tak být vystřeleny pryč z tohoto systému mnohem snadněji, než kdyby se jednalo o systém jen s jednou hvězdou."

Feng navíc naznačuje, že ʻOumuamua je pravděpodobně jen špičkou ledovce. Takovýchto objektů s velikostí minimálně 100 metrů pravděpodobně proletí Sluneční soustavou každý rok až několik tisíc.