Původ kvetoucích rostlin a jejich rychlého dobytí planety byl záhadou více než 150 let. V roce 1879 jej Charles Darwin popsal jako "ohavné tajemství", to že se kvetoucí rostliny vyvinuly mnohem později a stejně byly schopny porazit mnohem starší borovice a cykasy.
V dnešní době je 9 z 10ti květin kvetoucích - což znamená že dalece překonaly dříve dominantní semenné rostliny jako jsou jehličnany které se objevily před 350 až 310 miliony let.
Studium počátku jejich evoluce však není snadné, protože jejich křehká stavba znamená, že se nedochovaly téměř žádné fosílie. Prozatím nejstarší nalezené pozůstatky je 130 milionů let stará vodní rostlina Montsechia vidalii nalezená v roce 2015 ve Španělsku. Nicméně vědci odhadují, že kvetoucí rostliny se objevily již mnohem dříve - zhruba před 400 až 140 miliony let.
Květinová stopa
Aby odhalili jak první květiny vypadaly, strávil 36ti členný tým vedený Hervé Sauquetem z Pařížské univerzity 6 let analýzou anatomických znaků téměř všech známých kvetoucích rostlin aby identifikovali jejich základní společné rysy.
Výsledky doplnili o data získaná molekulárními analýzami a vytvořili tak evoluční strom který popisuje nejstarší fáze vniku kvetoucích rostlin.
"V podstatě se díváme na velký třesk evoluce kvetoucích rostlin." říká Sauquet.
Zjistili, že první rostliny měly pravděpodobně 11 a více okvětních lístků a tyčinek, seskupených po třech které obsahovaly jak samčí, tak samičí pohlavní orgány. Byly nicméně poskládány způsobem, jaký dnes u žádné žijící rostliny nepozorujeme. Není však jasné jak byly tyto první květy velké, mohly mít pouze 1 centimetr v průměru, nebo dokonce ještě méně.
Překvapením však byl počet okvětních lístků v porovnání s dnešními rostlinami. Zmenšení jejich počtu v pozdější době umožnilo květinám rozvinout obrovské množství specializovaných tvarů a velikostí jaké pozorujeme dnes, což dále umožnilo zaměření některých rostlin na konkrétní druhy opylovačů a jejich další rozšíření do nových oblastí. V dnešní době tak známe více než 300 000 druhů kvetoucích rostlin.
Toto zjištění znamená, že současné kvetoucí rostliny, které považujeme za velice staré, jako je Amborella z Nové Kaledonie nebo lekníny, jsou ve skutečnosti poměrně hodně vyvinuté v porovnání se svými prapředky.