Platón si Atlantidu nevymyslel, jak se mnozí domnívají. Příběh o existenci tohoto mýtického města nebo kontinentu je mnohem starší a sahá mnohem dále do historie.
Abychom pochopili příběh o Atlantidě, musíme se vrátit až k Solónovi, respektovanému a slavnému řeckému básníkovi, který žil v Athénách mezi roky 638 a 555 před naším letopočtem.
Solón byl už za svého života velice známý a oblíbený díky svým básním a textům.
Jak Platón vysvětluje, Solón cestoval do starověkého Egypta, aby zjistil více o historii této země a zároveň hledal nové možnosti obchodu mezi Řeckem a Egyptskou říší.
Je to pravděpodobně právě jeden z jeho příběhů, kde se vůbec poprvé vypráví o Atlantidě, záhadném impériu které dráždí představivost historiků, archeologů, dobrodruhů a filozofů už více než dva tisíce let.
Hlavní město Atlantis. [VincentPompetti]
Kdo tedy ale hovořil o Atlantidě jako první?
Podle toho, co víme, byl prvním, kdo vyprávěl o Atlantidě Egyptský kněz velice pokročilého věku jménem Sonchis ze Sais. Sais bylo starověké Egyptské město, nacházející se v deltě západního Nilu, poblíž města Canopus.
Na svých cestách Egyptem se Solón setkal se Sonchisem, který mu vyprávěl o dávné velkolepé civilizaci, která zmizela z povrchu Země před 9 000 lety. Historikové se domnívají, že kromě příběhu o Atlantidě vyprávěl Sonchis Solónovi i další příběhy z dávno zapomenuté historie - o civilizacích, které existovaly před tisícovkami let a které zničily přírodní katastrofy a války.
Během svého pobytu v Sais se Solón od Sonchise dozvěděl mnoho detailů o Atlantidě, o její obrovské moci a nezměrném bohatství.
Sonchis popsal, jak bylo hlavní Město Atlantidy vystavěno podle pečlivě připravených plánů, s velkolepými paláci a chrámy, doplněné o rozlehlé exotické zahrady zdobené stříbrem, zlatem a slonovinou. Také popsal, že hlavní město Atlantského impéria bylo obehnáno obrovskými zdmi, které byly obklopeny kruhovitými ostrovy, které chránily střední část města a citadelu v jeho středu.
V podstatě stejným způsobem popsal později Atlantis i Plató.
Problémem je, že samotná Sonochisova existence je stále předmětem debat mezi odborníky, kteří se nemohou shodnout na tom, zda doopravdy existoval.
Zpodobnění Atlantis podle Platónova popisu.
Plató ve svých dialozích Timaeus a Critias sepsaných roku 360 před naším letopočtem popsal, jak Solón cestoval do Sais a setkal se zde s kněžími bohyně Neith. Právě zde mů velice starý kněz údajně vyprávěl o říši, která existovala 9 000 let před jeho narozením a byla ve válce s Aténami. Nakonec byla tato říše, označovaná jako Atlantida, zničena velkou katastrofou.
Platón nezmiňuje jména kněžích, kteří Solónovi o Atlantidě vyprávěli, ale Plutarch ve svém spisu "Život Solóna" označuje jednoho z kněžích jako Sonchise.
Z těchto informací tedy můžeme odvodit následující informace o příběhu o Atlantidě:
- Atlantida existovala 9 000 let před tím, než žil Solón a Egyptský kněz Sonchis.
- Byla zničena katastrofou a téměř všechny záznamy o její existenci byly ztraceny.
- Jediné zmínky o její existenci existovaly v ústním podání kněžích ve starověkém Egyptě.
- Solón na svých cestách Egyptem zavítal i do Sais, kde se setkal s knězem, který mu o Atlantidě vyprávěl.
- Později známý jako Sonchis ze Sais, tento kněz vyprávěl Solónovi příběh o mocném impériu, které existovalo před 9 000 lety a bylo nakonec zničeno velkou katastrofou.
- Solón se poté vrátil zpět do Řecka, kde zmiňoval existenci Atlantidy.
Mapa Atlantidy od Athanasiuse Kirchera, která ji umisťuje doprostřed Atlantiku. Mapa byla vydána v roce 1669 v knize Mundus Subterraneus v Amsterodamu. Mapa je orientována tak, že jih je nahoře. [Wikipedia]
Plató později píše o Atlantidě ve svém dialogu Timaeus následující (český překlad se mi najít nepodařilo):
“For it is related in our records how once upon a time your State stayed the course of a mighty host, which, starting from a distant point in the Atlantic Ocean, was insolently advancing to attack the whole of Europe, and Asia to boot. For the ocean there was at that time navigable; for in front of the mouth which you Greeks call, as you say, ‘the pillars of Heracles,’ there lay an island which was larger than Libya and Asia together; and it was possible for the travelers of that time to cross from it to the other islands, and from the islands to the whole of the continent over against them which encompasses that veritable ocean. For all that we have here, lying within the mouth of which we speak, is evidently a haven having a narrow entrance; but that yonder is a real ocean, and the land surrounding it may most rightly be called, in the fullest and truest sense, a continent. Now in this island of Atlantis there existed a confederation of kings, of great and marvelous power, which held sway over all the island, and over many other islands also and parts of the continent...”