Nová studie odhaluje, že díky vysoké koncentraci zinku a germania, podobné jaká se nachází na Zemi, rudá planeta v minulosti nabízela všechny potřebné podmínky pro život mikrobů.
Nové údaje získané na Marsu vozítkem Curiosity posilují přesvědčení o tom, že v minulosti byl na Marsu život. Ve studii publikované v časopise Journal of Geophysical Research: Planets odkazují výzkumníci z americké vesmírné agentury na hydrotermální aktivitu, jejíž důkazy jsou vidět v sedimentech na dně Marsovského kráteru, a která rapidně zlepšuje dávné podmínky pro život na rudé planetě.
Podle vědců jsou koncentrace zinku a germania nalezené v kráteru Gale 10× až 100× vyšší, než je jejich průměrná koncentrace v půdě Marsu.
Oba chemické prvky se na Zemi často objevují společně, v hydrotermálních oblastech obsahujících také síru.
Jeff Berger, geolog na univerzitě Guelph v Ontariu v Kanadě a hlavní autor této nové studie uvádí, že vysoká koncentrace těchto prvků na dně kráteru Gale může být vysvětlena jedině silnou hydrotermální aktivitou v dané oblasti.
Po sérii testů zkoumajících hydrotermální podmínky které byly kdysi přítomny v oblasti kráteru Gale, se nyní sonda Curiosity zaměří na zkoumání toho, zda byla oblast opravdu vhodná pro život mikrobů.
Pohled z kamery Mastcam roveru Curiosity na úpatí Mount Sharp. Na snímku je zřetelně viditelná síť minerálních žil. [NASA]
Jak poznamenal server Phys.org, důkazy možné hydrotermální aktivity byly objeveny i jinými sondami na jiných místech Marsu, stejně jako v meteoritech jejichž původ je na rudé planetě. Vědci se od té doby pokoušení porozumět tamnímu hydrotermálnímu prostředí za pomoci počítačových simulací, laboratorních experimentů a zkoumáním hydrotermálních oblastí na Zemi.
To, co zatím objevili, rozhodně nečekali, a zásadně to mění vše, co jsme si mysleli že o dávném Marsu víme.
"Bylo tam teplo a správné chemické prvky... podmínky, které umožňují vznik a udržení života." uvedl Berger.
Extrémní hydrotermální oblasti jsou na zemi domovem pestré škály mikrobů, kteří se dokázali na tyto nehostinné podmínky perfektně adaptovat.
Duny v kráteru Gale na Marsu. [NASA]
Navíc, tyto organismy byly pravděpodobně jedny z prvních, které se na naší planetě vyvinuly.
Ve zmiňované studii vědci zkoumali data z přístroje APXS umístěného na robotické paži Curiosity. Zkoumali koncentraci 16 hlavních a několika desítek stopových prvků v kráteru Gale, včetně zinku a germania. Také analyzovali vzorky z z podpovorchových vrtů, které Curiosity provádí.
Kráter Gale se vytvořil zhruba před 3,5 až 3,8 miliardami let po dopadu meteoritu. Díky tomu jsou kameny a skály v tomto kráteru nesmírně důležité pro pochopení podmínek, které v té době na Marsu panovaly. To nám v konečném důsledku může také říct, zda zde existoval život.
Curiosity nám díky svému výzkumu kráteru může odpovědět na otázky o tom, jak vypadala tato oblast před a po dopadu meteoritu a vytvoření jezera, které se zde nacházelo.