Nejvíce zjevná je nutnost postavit lodě a rakety schopné přepravit sondy a lidskou posádku. Pro NASA to znamená mimo jiné vybudování základny poblíž Měsíce nebo na Měsíci, která bude sloužit jako odrazový můstek pro mnohem delší cesty do zbytků Sluneční soustavy.
Po pondělním úspěšném startu mise CRS-12 společnosti SpaceX Elona Muska, Robert Lightfoot, se hlavní zástupce NASA rozpovídal o tom, jaké postupné kroky musejí být podniknuty pro takovou cestu a poznamenal, že NASA pracuje na pozoruhodném projektu. "Když se podíváte na naše dnešní plány cesty na Mars, uvidíte že využíváme Mezinárodní vesmírnou stanici naplno... například zde testujeme systémy podpory života.". Také dodal, že dalším logickým krokem v tomto procesu je Měsíc.
Ale dostat se na Mars a přežít tam jsou dva rozdílné, avšak stejně důležité aspekty celé mise. "Musíme se ujistit, že ať už uskutečníme vědeckou misi, nebo misi s lidskou posádkou, bude zde vyvážený poměr mezi vědeckými pokusy a objevováním nepoznaného." vysvětlil Lightfoot.
Přežít na Marsu
Nikdo nechce letět na Mars, přistát, zakřičet "Dokázali jsme to!" a potom se otočit a vrátit se domů. Průzkum vesmíru obnáší mnohem víc, než jen takovéto symbolické gesto. Chceme na Marsu zůstat a vybudovat zde základnu. Samozřejmě, dlouhodobým plánem je teraformace Marsu, ale to může trvat i tisíce let a navíc na něco takového zdaleka nemáme technologii.
Podle Lightfoota tedy musíme začít malými kroky, a nic není pro přežití na Marsu důležitější, než spolehlivý zdroj dýchatelného vzduchu. "Příští sonda která poletí na Mars, Mars 2020, ponese na palubě experiment, který se pokusí vyrobit kyslík přímo z atmosféry Marsu. Pokud se nám to podaří, mohla by tato technologie být por lidskou misi na Mars klíčová." řekl Lightfoot
Mars rover 2020. [NASA]
Víme, že atmosféra rudé planety je mnohem řidší než pozemská, přičemž nějakých 95,32 procent tvoří oxid uhličitý, 2,7 procent dusík, 1,6 procent argon a asi 0,13 procent kyslík, plus spousta dalších prvků ve stopovém množství. Naproti tomu pozemská atmosféra je tvořena ze 78 procent dusíkem a z 21 procent kyslíkem.
Je možné vyrobit kyslík přímo z Marsovské atmosféry? NASA má tyto plány k dispozici už od roku 2014, kdy poprvé odhalila Mars rover 2020. Zahrnuje to transport některých druhů mikrobů na Mars, pravděpodobně bakterií nebo řas, které využijí půdu Marsu jako potravu a odpadním produktem bude kyslík. Kyslík potom bude zachycován a použit k vytvoření dýchatelné atmosféry, a také pro výrobu raketového paliva na zpáteční cestu na Zemi.
V tuto chvíli to může sice znít jako science fiction, ale laboratorní experimenty ukázaly že něco takového je opravdu možné. Proto je mise Mars rover 2020 klíčová. Ostatní plány, jak udělat Mars obyvatelným, zahrnují vytvoření magnetického štítu kolem planety, podobného pozemskému, stavbu jaderných reaktorů a pěstování brambor, podobně jako to dělal Matt Daemon v Marťanovi.