map-arctic.jpg

Jak vyšlo najevo, více než před 2 300 lety dokázal muž jménem Pýtheás z Massalie procestovat Arktidu a vrátit se zpět, aby vyprávěl svůj příběh. Pýtheás byl navigátor, geograf, astronom a první Řek, který vyplul ze Středozemního moře do Atlantiku.

Nicméně když se vrátil zpět domů, jen málokdo věřil tomu, co zažil.

Pýtheás z Massalie, většinou označovaný jen jako Pýtheás, je prvním známým průzkumníkem Arktidy, polárního ledu a nesčetných Germánských kmenů.

Pýtheás je považován za člověka, který ja první popsal půlnoční slunce - přírodní fenomén, který se odehrává v letních měsících daleko na severu za polárním kruhem, kdy slunce zůstává na obloze po celou noc.

Pýtheás cestoval tam, kam se nikdo před ním neodvážil. Žil v době, kdy větišna populace věřila, že Slunce bylo každý večer spláchnuto bohy do podsvětí a ráno opět vyneseno zpět na oblohu.

Jeho cesty jej proslavily po celém Řecku. Pýtheás dokázal doplout do míst, kde slunce celou zimu nevychází. Do míst pokrytých permanentním ledem, kde je može zmrzlé a kde plují ledovce. Popisoval tak Arktidu, ale po návratu zpět domů nikdo nechtěl uvěřit tomu, co viděl a zažil.

Také byl tím, kdo uvedl do georafického světa myšlenku existence "Thule".

Mapa od dánského průzkumníka Willema Barentsze z roku 1599.

Mapa od dánského průzkumníka Willema Barentsze z roku 1599. [Canadian Geographic]

Thule je v klasické evropské literatuře a katrografii označení pro zemi, ležící daleko na severu. Někteří ji popisují jako Norsko. Ve středověku termín "ultima Thule" označoval jakékoliv vzdálené místo, nedosažitelné pro běžné smrtelníky a ležící "za hranicemi známého světa".

Pýtheásova historie je velice bohatá, ale navzdory své důležitosti byla většina jeho objevů a práce ztracena v čase.

O jeho životě je toho známo jen velice málo. Strabo ho popisoval jako "chudého muže", který na sever cestoval na své vlastní náklady, aniž by jej někdo další financoval.

Muž, který dokázal překonat nesčetné překážky

Pýtheás z Massalie

Pýtheás z Massalie [Wikipedia]

Pokud se podíváte o 2 300 let zpět, pochopíte, proč tehdejší lidé pochybovali o tom, že skromný navigátor by mohl dokázat vše, co Pýtheás tvrdil, že dokázal.

Svojí historickou cestu totiž započal tím, že proplul Gibraltar, geografické umístění v tehdejší době známé jako Heraklovy sloupy. Aby mohl proplout skrz, musel nějak překonat vojenskou blokádu armády z Kartága.

Netušíme jak, ale nějaký způsobem se mu podařilo dostat se barikádou vojenského loďstva a vyplout na širý oceán. Moderní historikové mají různé teorie o tom, jak se mu něco takového podařilo, ale nejedná se o nic víc, než jen spekulace.

V každém případě, jediné vysvětlení v tehdejší době pro tento čin bylo to, že Pýtheás byl lhář a vše si vymyslel.

Takhle nějako mohla vypadat Pýtheásova cesta.

Takhle nějako mohla vypadat Pýtheásova cesta. [Reddit]

V každém případě jeho popisy dalších zážitků poté, co se vrátil, naznačují, že se mu to skutečně podařilo. Nějak se dostal skrz armádní blokádu, pokračoval cestou do Británie a když jí dosáhl, stal se prvním známým člověkem, který tento ostrov obeplul.

Tehdy ale asi neutšil, že jeho cesta sotva začala a že to, co bude následovat, mu zajistí nesmrtelnost. Poté co odplul z Británie, vydal se do míst, kam ještě žádný člověk neplul, za hranice tehdy známého světa.

Po více než 6 dnech plavby neznámými vodami uviděl Pýtheás na horizontu náhle skalnaté pobřeží země, kterou nazval Thule.

Nikdo neví jistě, jakou zemi vlastně objevil - mohl to být Island nebo Norsko.

V každém případě se dalších tisíc let nikdo neodvážil cestovat tam, kam Pýtheás.

Jeho svědectví o noční obloze každopádně nasvědčuje tomu, že se dostal poblíž polárního kruhu. Popsal totiž, jak hvězdy měnily pozici podobně, jako je tomu poblíž Islandu. Také popisoval, jak se dny cestou na sever stále více zkracovaly.

Dále uváděl, že země, do které doplul, byla obydlena lidmi, kteří museli bojovat o živobytí na místě, kde slunce sotva svítilo a kde přežívalo jen málo rostlin a zvířat.

"Při letním slunovratu zde není noc." tvrdil Pýtheás po svém návratu ze země kterou nazval Thule.

Tato skutečnost byla pro někoho, kdo žije ve čtvrtém století před naším letopočtem na břehu Středozemního moře, naprosto neuvěřitelným odhalením.

Ve své knize o mýtické zemi Thule a Pýtheásově cestě Strabo napsal:

"...zdá se, že odpovídajícím způsobem popsal fakta o lidech, žijících blízko zóny věčného ledu, ale tvrdil že... lidé jsou zde živi z prosa a dalších podobných bylin, a z ovoce a kořínků; a tam, kde je k dispozici pšenice a med se z nich vaří také nápoje."

Pýtheás v každém případě viděl to, co žádný Řek před ním.