CERN je evropská vědecká organizace, která provozuje největší laboratoř částicové fyziky na světě, kde se nachází největší člověkem postavený stroj na světě - Velký hadronový urychlovač (LHC).
Nyní tamní vědci učinili další velice zajímavý a také matoucí objev - podle výsledků jejich studií by vesmír, ve kterém žijeme, neměl existovat.
Nejchytřejší fyzikové na světě stále nechápou, proč náš vesmír existuje. Jejich výpočty totiž ukazují, že měl být zničen ve stejné chvíli, kdy se zrodil. V tu chvíli se totiž vytvořilo stejné množství částic hmoty a antihmoty, které spolu bouřlivě reagují na navzájem se eliminují.
Jak poznamenal časopis Cosmos, "Standardní model předpokládá, že Velký třesk vyprodukovat stejné množství hmoty a antihmoty - to je ale výbušná směr, která by měla sama sebe anihilovat tak, že by nemělo zbýt nic k tvorbě galaxií, hvězd a planet."
Ačkoliv různí odborníci předkládali různé návrhy, proč se to nestalo - například že částice měly různou hmotnost, elektrický náboj nebo jiné charakteristiky, stále nejsou schopni s jistotou číct, co vedlo k tomuto nepoměru ze kterého vesmír vznikl.
Aby tuto záhadu vědci vysvětlili, nebo jí alespoň porozuměli, snaží se už desítky let najít rozdíly mezi hmotou a antihmotou, které by mohly způsobit tento nepoměr, který při vzniku vesmíru převládl.
To vyžaduje neuvěřitelně přesná měření různých vlastností částic a antičástic, jako je jejich hmotnost nebo elektrický náboj, nicméně ani nejmenší rozdíly zatím nebyly nalezeny.
Nyní se týmu vědců z CERNu podařilo zachytit antiprotony v zařízení nazvaném "Penningova past" - speciální komoře, kde jsou částice zachyceny kombinací elektrického a magnetického pole. Díky společnému měření částic a antičástic vědci potvrdili, že kromě opačného elektrického náboje mezi nimi nejsou žádné rozdíly, nebo jsou tyto rozdíly tak malé, že je stále nedokážeme změřit.
"Všechna naše pozorování nalezla naprostou symetrii mezi hmotou a antihmotou, což je důvod, proč by vesmír vlastně neměl vůbec existovat" vysvětlil Christian Smorra, autor nové studie.
"Ta asymetrie tam někde musí existovat, ale zatím prostě nechápeme, v čem je rozdíl. Co je původcem tohoto bodu zlomu?"
Vědci nyní doufají, že se jim podaří antiprotony lépe prostudovat a možná i pochopit tuto záhadu.
Velký hadronový urychlovač - LHC.
Poté, co se vědcům nepodařilo najít žádné rozdíly v magnetickém momentu částic a antičástic, obrátili se k dalšímu experimentu - ALPHA, při kterém budou studovat efekty gravitace na antihmotu a pokusí se zjistit, zda je její účinky nějak liší od účinků na normální hmotu.
Pokud najdou nějaké rozdíly, mohla by být jedna z největších záhad vesmíru jednou provždy vyřešena.
Pokud ne, budou se muset po rozdílech poohlédnou opět někde jinde.
"Díky tomu, že jsme náš experiment vylepšili několika novými postupy a technickými inovacemi, cítíme, že bychom mohli v blízké době udělat pokrok. V budoucnu, až bude v roce 2021 dokončeno poslední vylepšení LHC, bychom pak mohli postupovat až desetinásobně rychleji než dnes." uvedl Smorra.