Binární systém v regionu IC 348 kde se dvě hvězdy vzájemné ovlivňují světelnými pulzy
Astronomové používají termín dvojhvězda pro popis systémů, které tvoří dvě hvězdy obíhající okolo společného těžiště.
Něco takového je ve vesmíru zcela běžné, což vedlo vědce k otázce zda i Slunce nemělo v minulosti nějakého sourozence. Nyní tým vědců z univerzit Berkley a Harvard provedl studii, jejíž výsledky naznačují že všechny hvězdy ve vesmíru se rodí v párech a že Slunce není v tomto žádná výjimka.
Ve skutečnosti má většina hvězd ve vesmíru nějakého souputníka - něco takového můžeme pozorovat i v našem hvězdném sousedství u Alpha Centauri - hvězdného systému který se skládá ze tří hvězd: Alpha Centauri A a Alpha Centauri B, které tvoří dvojhvězdu Alpha Centauri AB a malého a slabého červeného trpaslíka, Alpha Centauri C kterému se také říká Proxima Centauri.
Inspirováni tímto faktem astronomové analyzovali hypotézu zformulovanou už před několika desetiletími fyzikem R. A. Mullerem, která naznačuje že Slunce má zatím neobjeveného partnera, přezdívaného Nemesis, schopného narušit dráhy objektů v Oortově mračnu což má devastující účinky na planety ve vnitřní části Sluneční soustavy. Něco takového by dokonce vysvětilo opakovaná masová vymírání, která se na Zemi odehrávají každých 27 milionů let.
V roce 1980 si odborníci všimli, že masová vymírání odehrávající se na naší planetě, jako například to, které vyhubilo dinosaury, se periodicky opakují. Po několika studiích dokázali vědci spočítat, že k opakování těchto událostí dochází každých zhruba 27 milionů let. To vyvolalo některé zásadní otázky a dlouhá perioda s jakou se tyto události opakují ukazuje, že jejich původ je někde za hranicí Sluneční soustavy. Poté vědec Richard Muller z Kalifornské univerzity v Berkley navrhl, že původcem těnchto událostí může být dvojče Slunce vzdálené zhruba 1,5 světelného roku. Ačkoliv prozatím nebyly nalezeny žádné důkazy existence Nemesis, nová studie dává tomut názoru naději prokázáním, že všechny hvězdy se rodí v párech, což znamená že Nemesis tam někde je - pouze jsme ji zatím neobjevili.
Podle serveru news.berkeley.edu je toto tvrzení založeno na rádiovém pozorování obrovského molekulárního mračna plného nedávno zformovaných hvězd v souhvězdí Perseus, a matematický model který vysvětluje pozorování v Perseu sedí pouze v případě, že všechny hvězdy se rodí se společníkem.
Rádiový obrázek velmi mladého hvězdného systému, starého méně než 1 milion let, který se zrodil uvnitř hustého jádra (vyznačeno oválem) v molekulárním mračnu v Perseu.
"My tvrdíme, že ano - velice dávno pravděpodobně existovala Nemesis." řekl spoluautor studie Steven Stahler, astronom z Berkley.
"Rozběhli jsme řadu statistických modelů abychom zjistili, jak můžeme získat pozorovanou populaci mladých hvězd a dvojhvězd v Perseu, a jediný model který byl schopen reprodukovat takovéto výsledky byl ten, ve kterém všechny hvězdy vznikly jako jako vzdálené dvojhvězdy. Tyto systémy se poté buďto rozpadly, nebo se jejich hvězdy k sobě přiblížily v průběhu následujících milionů let."
V nedávno publikované práci vědci označují pojmem "vzdálené dvojhvězdy" takové dvojhvězdy, jejich hvězdy jsou od sebe vzdáleny minimálně 500 astronomických jednotek (AU), přičemž jedna astronomická jednotka se rovná vzdálenosti Země od Slunce, tedy zhruba 93 milionů kilometrů.
Trojhvězda která se zformovala v mračnu v Perseu
Vzdálený společník Slunce by v takovém případě byl zhruba 17 krát dále, než je dnes nejvzdálenější známá planeta Sluneční soustavy, Neptun.
Podle tohoto modelu tedy sourozenec Slunce pravděpodobně unikl a smísil se s ostatními hvězdami v naší části Mléčné dráhy.
"Názor, že hvězdy vznikají v párech, už byl předkládán dříve, ale otázka zní? v jakém množství?" uvedla jedna z autorek studie Sarah Sadavoy, pozorovatelka a astronomka z Astrofyzické observatoře Smithsonova institutu. "Na základě tohoto jednoduchého modelu tvrdíme, že téměř všechny hvězdy ve vesmíru se rodí s jedním nebo více společníky. Oblak v Perseu považujeme za typický příklad oblasti s nízkou hustotou plynu ve které se rodí nové hvězdy, nicméně náš model musí být ověřen pozorováním ostatních oblaků."