Kosti na Marsu?
Průzkumné vozítko NASA Curiosity už od doby, kdy 6. srpna 2012 přistálo na planině Aeolis Palus v kráteru Gale, zachytilo a odeslalo nespočet snímků povrchu Marsu. To znamená, že zatím na Marsu strávilo 1 786 dnů.
Během té doby Curiosity narazilo na Marsu na neuvěřitelné věci, které navždy změnily náš pohled na naši sousední planetu.
Díky Curiosity vědci NASA zjistili, že Mars měl v dávných dobách pravděpodobně stejné složení jako dávná Země a mohl tedy podporovat život. Curiosity zároveň na Marsu objevilo základní stavební prvky život jak ho známe, tedy uhlík, vodík, kyslík, fosfor a síru.
"Našli jsme obyvatelné prostředí, které je tak vlídné a pohostinné pro život, že pokud by byla na planetě voda v tekutém skupenství, byla by pravděpodobně pitelná." uvedl šéf mise Curiosity, John Grotzinger z Caltechu v Pasadeně.
Kosti na Marsu?
Kromě objevu, že Mars v minulosti mohl podporovat život v podobě v jaké ho známe, Curiosity také objevilo kameny, které nesou stopy vystavení tekoucí vodě. Ve skutečnosti už pouhých několik týdnů po začátku mise vědci oznámili, že Curiosity našlo koryto řeky, ve kterém kdysi tekla voda hluboká zhruba po kolena - po dobu několika tisíc let.
Během dalšího průzkumu kráteru Gale Curiosity objevilo zkamenělé bahno, které naznačuje že se zde kdysi nacházela velká masa stojaté vody.
"Pravděpodobnost výskytu života pod povrchem Marsu byla vždy velice vysoká. Je téměř jistě, že existují oblasti kde se v kůře Marsu nachází voda v kapalném skupenství... je také vysoce pravděpodobné, že se v těchto oblastech nachází i život." uvedl Alfred McEwen z Univerzity v Arizoně, hlavní vyšetřoval analyzující snímky z kamery HiRISE na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter.
Curiosity také zjistilo, že atmosféra Marsu v minulosti obsahovala mnohem víc kyslíku, než si vědci zpočátku mysleli. Přístroj ChemCam zachytil vysoké koncentrace oxidu manganatého v horninách nacházejících se v oblasti Kimberly v kráteru Gale.
Ale jedním z nejdůležitějších objevů které Curiosity na Marsu učinilo byl objev stop metanu - stopy ukazující, že na Marsu by přece jen mohl být v současné době život.
90 procent metanu v atmosféře Země je produkováno živými organismy. Curiosity svým přístrojem SAM na Marsu zachytilo výkyvy v koncentraci metanu a vědci věří, že to ukazuje na přítomnost života. Naměřené údaje ukázaly, že průměrná koncentrace metanu je mnohem nižší než jsme předpokládali, pouze 0,7 částic na miliardu, nicméně data také ukázala šest výrazných zvýšení této koncentrace, někdy dokonce sahající až k desetinásobným hodnotám. To ukazuje na přítomnost neznámého zdroje metanu.
Všechna tato měření vysvětlují, pro je velice pravděpodobné že na Marsu byl v minulosti život. Velice pravděpodobné, ale stále ne stoprocentně jisté.
Ale pokud na planetě existoval život, a možná dokonce inteligentní život, nezachytily by už naše průzkumné sondy jeho stopy?
Kosti na Marsu?
Podle mnohých ufologů a výzkumníků už naše robotické mise stopy života dávno odhalily, nicméně tato tvrzení jsou považována pouze za konspirační teorie - a z dobrého důvodu.
Curiosity pořídilo nespočet snímků Marsu, a spousta z nich ukazuje věci, které by tam být neměly. Od kamenů rozmístěných v téměř dokonalých kruzích, po údajné kosti.
Některé z těchto snímků vás přece jen donutí se ptát: "Co kdyby to nakonec byla pravda?". Badatelé v oblasti UFO tyto snímky považují za jednoznačný důkaz.
Ačkoliv mnoho objevů, které zdánlivě ukazují na život na Marsu, nejsou nic než Pareidolie, na spoustě snímků z Marsu jsou věci, které nejen na první, ale i na druhý pohled vypadají že by tam opravdu být neměly.
Kosti na Marsu?
NASA je přesvědčena, že tyto údajné kosti nejsou nic víc, než podivně vytvarované kameny. Při popisu fotografií zástupci NASA uvedli, že "ačkoliv tento kámen vypadá jako stehenní kost", nejedná se o fosilizované pozůstatky záhadného Marťana. "Vědecký tým mise je toho názoru, že tvar tohoto kamene je pravděpodobně výsledkem eroze, ať už větrné nebo vodní."
"Pokud život někdy na Marsu existoval, očekáváme že měl spíše podobu malých jednobuněčných organismů, mikrobů." uvedli zástupci NASA. "Mars pravděpodobně nikdy neměl dostatek kyslíku v atmosféře ani nikde jinde na to, aby mohl podporovat mnohobuněčné organismy. Nalezení větších fosílií je proto velice nepravděpodobné."