Některé objevené předměty zpochybňují chronologii starověkého egypta, kterou nám předkládá moderní historie a kterou přijímáme jako fakt.
Jedním z těchto předmětů je Turínský královský seznam, známý také jako Turínský královský kánon. Jedná se o papyrus dlouhý zhruba 1,7 metru a široký 41 centimetrů, rozpadlý na více než 160 fragmentů.
Tento papyrus se v současné době nachází v Egyptském muzeu v italském Turíně a archeologové odhadují, že je kompletní jen zhruba z poloviny. Byl objeven v roce 1822 Bernardinem Drovettim v hlavním městě starověkého Egypta Thébách a i jeho část poskytuje velké množství informací, které naznačují, že Egypt je mnohem starší, než nám říká archeologie a historie.
Archeologové předpokládají, že pochází z doby vlády faraona Ramsese II. Seznam přeložil Jean-François Champollion, známý především jako rozluštitel egyptských hieroglyfů a zakladatelská osobnost egyptologie. Přestože Turínský královský seznam obsahuje řadu historických podrobností, moderní archeologie se jej rozhodla ignorovat.
Podle Turínského královského seznamu vládly Egyptu bytosti - napůl lidé, napůl bohové - kteří dostali jméno nebo titul Šém Hor ("Horovi společníci"). Podle tohoto papyru nebyla první vládou v údolí Nilu vláda faraona Menese před 5000 lety, jak se domnívá dnešní archeologie, ale vláda těchto napůl božských bytostí před více než 11 000 lety.
Zdá se, že tento revoluční seznam králů je do značné míry potvrzen jiným příběhem, kterým archeologové opovrhují stejným způsobem: příběhem Manetho z roku 240 před naším letopočtem. Manetho, který byl knězem boha slunce Ra v Heliopoli, byl pověřen faraonem Ptolemaiem II., aby sepsal dějiny Egypta od jejich samotného počátku. Podle Manetha před Menésem, prvním faraonem první dynastie, vládli Egyptu po tisíce let polobozi. Řecko-egyptský velekněz se o Hor Šemovi nezmiňuje přímo, jako Turínský královský seznam, ale shoda zde existuje a je naprosto nezpochybnitelná.
Existuje ale více artefaktů, které naznačují, že historie Egypta tak jak ji dnes vykládáme je chybná. Jedním z nejvíce zarážejících artefaktů je pštrosí vejce uložené v muzeu v Núbii na jihu Egypta. Bylo objeveno v roce 1907 anglickým archeologem jménem Mallaby Cecil Firth. Toto vejce bylo pomalováno a uloženo v hrobce. Na jeho povrchu se nachází několik různých kreseb - na jedné straně jsou vyobrazeny rostliny a pštrosi, zatímco na druhé straně se nachází zdánlivě nemožná scenérie: pyramidy v Gíze.
Proč je ale tento výjev tak neuvěřitelný? Podle vědců lidské ostatky nalezené v hrobce 96, kde bylo pštrosí vejce nalezeno, pocházejí z doby kultury Nagada I; jsou tedy staré více než 7000 let. Archeologové nám ale tvrdí, že pyramidy na náhorní plošině v Gíze byly postaveny asi před 4500 lety.
Kdo se tedy mýlí? Starověké texty a vyobrazení pyramid staré tisíce let? Nebo archeologové a historici, kteří se pevně drží své víry?