Tato mezolitická krajina ztracená v hlubinách času nabízí jedinečné okno do pravěkého světa. Pod vlnami se skrývá bohatá historie, která předcházela oddělení Britských ostrovů od evropské pevniny, a odhaluje civilizaci, která vzkvétala v době dávno před zaznamenanou historií.
V posledních letech vzrušení kolem Doggerlandu vrcholí a s přibývajícími objevy se jeho historie zdá být pro dnešní situaci aktuálnější než kdykoli předtím.
Britská mezolitická Atlantida
V období mezolitu, přibližně před 10 000 až 6 000 lety, byl Doggerland rozlehlým územím, které spojovalo dnešní Velkou Británii s pevninskou Evropou. Tato potopená říše se rozkládala na území dnešního Severního moře a byla to biologicky rozmanitá nížina, kterou pravděpodobně obývalo mezolitické obyvatelstvo.
Tvořila ji říční údolí, ústí řek a svěží zvlněná krajina. Podle toho, co víme, to byla skutečná rajská zahrada.
Doggerland a Dogger Bank
Doggerland se nachází v dnešní pánvi Severního moře a byl pevninským mostem, který vznikl v důsledku snížení hladiny moře v poslední době ledové. Přítomnost starých říčních údolí pod mořskou hladinou svědčí o tom, že v této oblasti kdysi existovaly živé ekosystémy a pravděpodobně se zde nacházelo lidské osídlení.
Právě tato lidská přítomnost je tak vzrušující. Předpokládá se, že Doggerland byl domovem kočovných lovců a sběračů, kteří se stěhovali podle ročních období, lovili ryby, zvěř a sbírali v bujné doggerlandské krajině ořechy a lesní plody.
I když je dnes Doggerland hluboko pod hladinou, je pokladnicí mezolitických artefaktů. Tento ztracený svět nás může hodně naučit o prvních osadnících Británie a jejich přechodu od lovecko-sběračského způsobu života k zemědělskému.
Jak se tedy stalo, že tak obrovská pevnina zmizela a už nikdy nebyla spatřena? Za zmizení Doggerlandu můžeme poděkovat globálnímu oteplování, které je možná varováním pro budoucnost.
Při oteplování a tání ledu na konci posledního glaciálu se uvolnilo obrovské množství vody, což způsobilo zvýšení hladiny moře. Současně se začala naklánět i samotná pevnina, protože obrovská váha všeho toho ledu se uvolnila při tzv. izostatickém vyrovnání. Téměř jako na kolotoči se kdysi ledem zatížená země zvedla a Doggerland se ještě více propadl do stoupající hladiny moře.
Kolem roku 6500 př. n. l. se Doggerland potopil natolik, že byl Britský poloostrov zcela odříznut od evropské pevniny a Británie se stala ostrovem. Z Doggerlandu zbyla jen vyvýšená oblast zvaná Dogger Bank, která zůstala ostrovem zhruba do roku 5000 př. n. l.
V poslední době se také objevila hypotéza, že Doggerland zasáhla kolem roku 6200 př. n. l. mohutná vlna tsunami, která zaplavila jeho pobřežní oblasti. Předpokládá se, že byla způsobena podmořským sesuvem půdy u norského pobřeží, známým jako sesuv Storegga, a že tato tsunami měla ničivé následky, které v podstatě ukončily život mezolitického obyvatelstva. Nejméně čtvrtina obyvatel Británie by byla pravděpodobně vyhlazena a zbytky Doggerlandu by byly rychle opuštěny.
Alternativní teorie devastaci způsobenou tsunami Storegga zlehčuje. Podle této teorie se po tsunami hladina moře nakrátko vrátila k normálu. Teprve později, když se protrhlo severoamerické jezero Agassiz a uvolnilo nepředstavitelné množství sladké vody, hladina moře stoupla a zaplavila Doggerland.
Důkazy o Doggerlandu
Je těžké pochopit, že Doggerland nejen existoval, ale že na něm žilo velké mezolitické obyvatelstvo. Vždyť historie je plná legend o mystických ztracených zemích a jejich civilizacích. Mohla mít Británie skutečně svou vlastní Atlantidu?
Naštěstí existuje spousta důkazů, které tato tvrzení potvrzují, a důkazy o Doggerlandu máme již od konce 19. století. V roce 1913 studoval slavný britský geolog a paleobotanik Clement Reid rostliny, které byly vyloveny z mořského dna.
Jiní paleontologové v té době zkoumali zvířecí pozůstatky a opracované křemeny z období neolitu, které našli rybáři. Sir Arthur Keith ve své knize The Antiquity of Man z roku 1915 stanovil, jak důležitý bude tento region pro archeology do budoucna.
První velký průlom ve výzkumu Doggerlandu nastal v roce 1931, kdy trauler Colinda náhodou vytáhl velký kus rašeliny poblíž Ower Bank 40 km od norfolkského pobřeží. V rašelině byl nalezen ozdobný ostnatý hrot z parohu, který byl pravděpodobně používán jako harpuna před 10 000 až 40 000 lety.
Směr tsunami Storegga: podle jedné z teorií tato událost zaplavila Doggerland a vedla k jeho opuštění.
V průběhu desetiletí byly vyloveny další nálezy a moderní rybáři opakovaně nacházeli ve svých sítích starověké kosti a křemenné nástroje, které byly datovány do doby před přibližně 9000 lety. To vedlo k pomalému nárůstu zájmu o tuto oblast až do 90. let 20. století, kdy prehistorická archeoložka Bryony Colesová vydala první spekulativní mapy oblasti, kterou nazvala "Doggerland". Na základě současného reliéfu mořského dna Severního moře připustila, že tyto mapy jsou pravděpodobně nepřesné, ale její výzkumy inspirovaly další a další britské a nizozemské archeology, aby se k této věci připojili.
V letech 2003 a 2007 vědci z Birminghamské univerzity využili seismická data, která jim dobrovolně poskytly velké ropné společnosti, a vytvořili digitální model téměř 46 620 km2 (18 000 km2) Doggerlandu. Ještě zajímavější je, že v roce 2000 došlo k rozsáhlým nálezům fragmentů textilií, pádel, dalších křemenných nástrojů a dokonce i mezolitických obydlí.
Daleko od britského pobřeží poblíž Nizozemska byla nalezena neolitická sídliště se zahloubenými podlahami, prokopané kánoe, pasti na ryby a dokonce i pohřby. Potápěči v této oblasti dokonce našli důkazy o pravěkých lesích prostřednictvím nálezů stlačených stromů a větví.
Příběh Doggerlandu dnes vyprávějí archeologické nálezy a seismografie. Je úžasné, že až do moderní doby byla celá jeho existence zcela zapomenuta a jen málo důkazů o Doggerlandu ovlivňovalo místní folklór nebo legendy. Je to téměř opak Atlantidy, o jejíž poloze jsme spekulovali po celé generace, ale nic jsme nenašli, zatímco Británie měla na svém prahu doslova Atlantidu, o které jsme nic nevěděli.
Pro zájemce o Doggerland jsou to vzrušující časy, zájem je na vrcholu a objevy stále přibývají. Některé z těchto objevů jsou však více než znepokojivé.
Vědci zjišťují, že klimatické změny, které potopily Doggerland, jsou analogické těm, kterým čelíme dnes. Stejně jako tání ledovců zvedlo hladinu moří, odhaduje se, že dnešní tání ledovců by mohlo ovlivnit životy miliard lidí, kteří žijí v nízko položených oblastech. Z kdysi prosperující populace Doggerlandu dnes zbyly jen pozůstatky a kosti, což je osud, kterému bychom se měli snažit vyhnout.