PSX_20210715_145704.jpg

V roce 1972 vydala skupina vědců z Massachusettského technologického institutu studii, která se zabývala společenským kolapsem. Zpráva "Limity růstu" předpovídala, že v 21. století dojde k rozsáhlému průmyslovému kolapsu, protože pokles dostupnosti přírodních zdrojů podkopává hospodářský růst.

Původní studie předpovídala, že ke kolapsu dojde "přibližně ve druhém desetiletí 21. století". Ačkoli byla původně v 70. letech zesměšňována, navazující moderní studie opakovaně nacházejí důkazy o tom, že růst se v 21. století skutečně zadrhne.

Studie o průmyslovém kolapsu z roku 2020

Jedna z největších světových účetních firem KPMG provedla studii o společenském kolapsu, o níž informoval server Vice. Zpráva, publikovaná v časopise Yale Journal of Industrial Ecology, opakuje výsledky studie z roku 1972.

Zpráva KPMG tvrdí, že trajektorie globální civilizace se brzy dočká chmurné reality, kterou předpověděli už na MIT. Ve čtyřech různých modelech sledujících zdroje, populaci, potraviny, znečištění a průmyslovou produkci, vždy křivky drasticky klesají kolem roku 2040.

Čtyči modely z roku 1972 předpovídající vývoj průmyslové civilizace.

Čtyči modely z roku 1972 předpovídající vývoj průmyslové civilizace.

Studii společnosti provedla Gaya Herringtonová, vedoucí oddělení udržitelnosti a dynamické analýzy. Autorka na ní pracovala jako na rozšíření své magisterské práce na Harvardu, aby zjistila, zda původní studie obstojí.

Autorka k tomu uvedla: "Vzhledem k nevábným vyhlídkám na kolaps jsem byla zvědavá, které scénáře se dnes nejvíce shodují s empirickými údaji. Koneckonců kniha, v níž byl tento model světa uveden, byla v 70. letech bestsellerem a dnes už bychom měli mít k dispozici několik desetiletí empirických údajů, které by srovnání učinily smysluplným. K mému překvapení jsem ale žádná nedávná srovnání nenašla. Tak jsem se rozhodla, že to udělám sama."

Jak tomu může svět čelit

Studie Herringtonové však nekončí nutně jen zkázou. Podle jednoho ze scénářů "stabilizovaného světa" se Země vyhne společenskému a průmyslovému kolapsu díky investicím do dvou faktorů. Zlepšení technologického pokroku a investice do veřejných služeb mohou situaci zlepšit. To však musí být hlavním cílem příštího desetiletí.

Herringtonová uvádí, že tento scénář vyžaduje, aby lidstvo přistoupilo k vědomé změně: "V tuto chvíli se tedy údaje nejvíce shodují se scénáři CT a BAU2, které naznačují zpomalení a nakonec zastavení růstu během příštího desetiletí, ale ve scénáři World3 zůstává otevřené, zda následný pokles bude představovat kolaps civilizace."

Změna našich společenských priorit nemusí být nutně kapitulací před chmurnou budoucností. Lidská činnost může být regenerativní a naše výrobní kapacity se mohou změnit. Ve skutečnosti jsme svědky toho, že se to děje právě teď. Rozšíření tohoto úsilí nyní vytváří svět plný příležitostí, který je zároveň udržitelný.

Post-pandemický úspěch?

Stabilní svět, který je jednou z možností ve studii Herringtonové paradoxně může přijít právě po náročném posledním roce a půl. Zatímco mnozí žertovali, že pandemie způsobí společenský a průmyslový kolaps, možná ji naopak zachrání. Například obrovsky rychlý posun v oblasti vývoje vakcín dokazuje, že lidstvo může překonat nepřízeň osudu, pokud jsou všichni na stejné vlně a mají stejný cíl. Aby se však vše podařilo, musí dojít k ještě razantnější změně.

"Nezbytné změny nebudou snadné a představují výzvu, ale udržitelná a inkluzivní budoucnost je stále možná." uzavírá Herringtonová.