Stavěli obrovské chrámy orientované podle hvězd, které se svojí složitostí rovnají Egyptským pyramidám. Okolo roku 1000 našeho letopočtu už však nebyl k nalezení jediný příslušník této úžasné civilizace, což odborníky mate.

Po staletí se tak vědci snažili zjistit, co k úpadku a zmizení civilizace Mayů vlastně vedlo. Nyní si myslí, že konečně znají odpověď.

Podle odborníků může za kolaps civilizace Mayů extrémní a dlouhotrvající sucho.

Pyramida v Chichén Itzá.

Pyramida v Chichén Itzá.

Podle posledních měření byly v období kolapsu Mayské civilizace roční srážky o 41% až 54% nižší, než je tomu dnes. V určitých obdobích během roku byly průměrné srážky dokonce o 70% nižší než dnes a celková vlhkost jejich prostředí byla až o 7% nižší než dnes, informuje v nové studii časopis Science.

V době, kdy dorazili do Jižní Ameriky Španělé, tedy v 16. století našeho letopočtu, už stavby Mayů pohltila džungle, která se rozrostla na kdysi obdělávaných polích a terasách.

V minulosti se vědci přikláněli spíše k názoru, že za úpadkem civilizace Mayů stála invaze cizích mocností, války, nemoci a úpadek obchodu. Vědci z univerzit v Cambridge a na Floridě však našli přesvědčivé důkazy o tom, že civilizaci Mayů postihla dlouhá období extrémního sucha, která měla na společnost devastující účinky.

Vědci dospěli ke svým závěrům poté, co prostudovali vzorky vody z jezera Chichancanab, kolem kterého Mayové žili. Hledali při tom stopy vody v sádrovci, minerálu, který se v jezerech vytváří v obdobích sucha.

Jak se sádrovec postupně hromadí, molekuly vody se vážou na jeho strukturu a tím se v něm uchovávají i různé izotopy, které byly v daném období ve vodě přítomné.

"Dopady změn klimatu na kolaps Mayské civilizace jsou trochu kontroverzní téma, zejména proto, že předchozí záznamy jsou omezeny na kvalitativní rekonstrukce, tedy jednoduché určení zda bylo podnebí vlhčí nebo sušší." uvedl Nick Evans, doktorand z univerzity v Cambridge a hlavní autor nové studie. "Naše studie představuje v této oblasti významný pokrok a poskytuje statisticky věrohodné odhady množství srážek a úrovně vlhkosti během období úpadku Mayské civilizace. Můžeme tedy bezpečně tvrdit, že jedním z hlavním původců toho úpadku bylo extrémní sucho."