Tibeťané mají úžasnou schopnost dlouhodobě přežít v místech, kde by většina ostatních lidí měla vážné zdravotní problémy nebo by vůbec žít nemohla. Velké nadmořské výšky pro ně nepředstavují problém.
Původ této unikátní adaptace lze vystopovat k jedinečnému genu, zděděnému po předcích v dobách, kdy se cesty jejich předků střetly s cestami jiného druhu člověka, k jehož vyhubení později Tibeťané přispěli.
Jejich unikátní gen identifikovala skupina badatelů z univerzity Berkley v Kalifornii, která také výsledky svého výzkumu publikovala v časopise Nature.
Supermanský gen
Vzácná varianta genu ovlivňujícího produkci hemoglobinu (molekuly zodpovědné za transport kyslíku v krevním řečišti) se mezi Tibeťany rozšířila poté, co se před několika tisíci lety přesunuli do vyšších nadmořských výšek na Tibetské náhorní plošině, kterou obývají dodnes.
A právě tato mutace jim do dnešní dnů dovoluje přežít i v prostředí s nízkým obsahem kyslíku v nadmořských výškách nad 5000 metrů, kde by většina lidí měla už vážné zdravotní problémy.
"Máe velice jasné důkazy o tom, že varianta tohoto genu pochází od Denisovanů." uvedl profesor biologie Rasmus Nielsen z univerzity v Berkley, jeden z autorů studie.
"To ukazuje na to, že lidé se prostředí přizpůsobovali i pomocí genů zděděných od jiných druhů člověka."
Gen označený jako EPAS1 nepatrně zvyšuje produkci hemoglobinu a červených krvinek, což nepůsobí následné kardiovaskulární problémy jako jiné jeho varianty, které způsobují zhuštění krve.
"Zjistili jsme, že část genu EPAS1, kterou mají Tibeťané, je téměř shodná s genem, kterým disponovali dávní Denisované. A velmi odlišná od toho, čím jsou vybaveni ostatní lidé." uvedl Nielsen.
"Udělali jsme statistickou analýzu, která prokázala, že tento gen pochází od Denisovanů. Neexistuje žádné jiné vysvětlení, které by vyhovovalo tomu, co jsme zjistili."
Tento gen byl nalezen u 87% Tibeťanů, jejichž vzorky DNA byly v rámci studie zkoumány.
Buddhistický klášter nacházející se poblíž města Kaza v údolí Spiti.
Na Tibetské náhorní plošině je koncentrace kyslíku ve vzduchu v průměru o 40% nižší, než je tomu u hladiny moře.
"Mohou existovat i další druhy člověka, od kterých jsme zdědili různé geny, nicméně zatím o ničem takovém nevíme - tyto výzkumy na nás zatím stále čekají." řekl Nielsen.
"Jediným důvodem, proč jsme byli schopni určit, že tato část DNA pochází od Denisovanů je v podstatě náhoda. Už dříve jsme zkoumali DNA z malého kousku kosti nalezené v jeskyni na Sibiři. Podle DNA jsme zjistili, že kost patřila Denisovanskému člověku a obsahovala stejný gen. Kolik takových objevů se před námi ještě skrývá?"