Comet-impact.jpg

Studie nazvaná "Extraordinary Biomass-Burning Episode and Impact Winter Triggered by the Younger Dryas Cosmic Impact ~12,800 Years Ago" analyzovala geochemické a izotopové ukazatele a zjistila, že příčinou vymření velkých savců byly z větší části masivní pořáry, které se v té době odehrávaly.

Studie je rozdělená do dvou částí, z nichž první se zaměřuje na analýzu nálezů v ledových jádrech z vrtů provedených v ledovcích a druhá se zaměřuje na sedimenty ze dna oceánů a jezer.

"Studie obsahuje měření provedená na více než 170 místech po celém světě." řekl Adrian Melot, emeritní profesor fyziky a astronomie na univerzitě v Kansasu a jeden z autorů studie.

Podle Melotta a jeho kolegů nově získaná data naznačují, že katastrofa se odehrála když se Země srazila s fragmenty rozpadající se komety, která měla původně v průměru zhruba 100 kilometrů a jejíž části se dodnes nacházejí ve Sluneční soustavě.

Tento náraz způsobil tak rozsáhlé požáry, že výsledný kouř a popel zahalily oblohu a znemožnili slunečním paprskům proniknout do nižších vrstev atmosféry.

Následkem toho se klima rapidně ochladilo, začaly vymírat rostliny, došlo k vyčerpání zdrojů potravy a ledovce začaly postupovat směrem k rovníku. Změnily se i oceánské proudy a celkově došlo k zalednění, které trvalo dalších tisíc let.

Göbekli Tepe je jedním z nejzáhadnějších monumentů na Zemi. Podle mnoha je také záznamem o celosvětové katastrofě, která se odehrála před více než 12 000 lety.

Göbekli Tepe je jedním z nejzáhadnějších monumentů na Zemi. Podle mnoha je také záznamem o celosvětové katastrofě, která se odehrála před více než 12 000 lety.

"Hypotéza je taková, že došlo k rozpadu obrovské komety a její části zasáhly Zemi, což vyvolalo tuto katastrofu." řekl Melott.

"Množství různých chemických stop - oxid uhličitý, dusičnany, čpavek a podobně - ukazují, že až 10% povrchu země, neuvěřitelných 10 milionů čtverečních kilometrů, sežehly požáry."

Podle Melotta navíc analýza pylových zrn ukazuje, že tehdejší borovicové lesy byly spáleny a nahrazeny topoly, což je druh, který kolonizuje plochy spálené požáry.

Autoři studie jdou dokonce tak daleko, že tvrdí, že tuto jednu katastrofu lze považovat za předěl mezi Pleistocénem a Holocénem. Na konci Pleistocénu došlo k masovému vymírání velkých savců, které je z větší části dáváno za vinu vzestupu člověka.

"Odhady tvrdí, že tento náraz mimo jiné zničil ozónovou vrstvu a vedl k nárůstu výskytu rakoviny kůže a dalším zdravotním komplikacím." uvedl Melott.

"Tato hypotéza stále zůstává hypotézou, ale naše studie přináší řadu důkazů, které mluví v její prospěch a které mohou být vysvětleny pouze velkým nárazem mimozemského tělesa."

Pokud se tato událost, kterou pravděpodobně zaznamenaly i starodávné civilizace, skutečně potvrdí, bude to znamenat nejen to, že dávní lidé přežili kataklyzmatickou událost, ale že tuto událost využili ve svůj prospěch a po ní znovu osídlili planetu.