Hyperborea - soupeř Atlantidy, země na severu a domov bohů

Mezi bájná místa, která se objevují v pověstech a legendách patřila například Atlantida, Lemurie, Mu nebo Šambala. Mezi těmito místy je však i jedno, které je obzvlášť zajímavé už proto, že se o něj zajímali už staří Řekové.

Byla to takzvaná Hyperborea, která byla údajně soupeřem bájné Atlantidy. Místo, kde podle legend žili bohové, kteří sestoupili z nebes, místo obrovské prosperity, vyspělé technologie a bohaté historie.

Této bájné zemi se údajně žádná jiná nemohla rovnat. Její obyvatelé byli nesmrtelní a byli popisováni jako bohové. Hyperborea byla údajně teokracie, které vládli kněží boha Apollóna.

Apollón údajně navštěvoval tuto zemi ve svém létajícím voze každých 90 let, aby podstoupil omlazení.

Do této země byla také údajně vykázána Medůza. Některé zvěsti o Pythagorovi také uvádějí, že by jeho předkové mohli být Hyperboreánci.

Toto legendární místo se mělo nacházet daleko na severu, za polárním kruhem poblíž Severního pólu. Bylo domovem bájné, mocné a téměř zapomenuté civilizace, která se zde vyvinula a prospívala zde v dobách, kdy bylo místní klima mnohem teplejší a příhodnější k životu. Bylo to místo, kde slunce svítilo 24 hodin denně.

Některá náboženství mluví o Hyperboreáncích jako o původcích lidského civilizace, prvních lidech a o jejich zemi jako o původním domovu lidí.

Jsou i tací, kteří naznačují, že právě Hyperborea byla biblickou rajskou zahradou, místem, kde se zrodili lidé a kde se spojuje pozemský život s nebesy.

Řecká mytologie a Hyperboreánci

Je to právě řecká mytologie, kde můžeme najít spoustu zmínek o této mýtické zemi. Podle řecké literatury obývala Hyperboreu rasa obrů, kteří žili "v místech daleko za severním větrem".

Dávní Řekové věřili že Boreas, bůh severního větru obýval Thrákii a Hyperborea byla proto často označována jako místo nacházející se severně od Thrákie.

Protože Řekové označovali Hyperboreu jako místo, kde slunce svítilo 24 hodin denně, myslí si dnešní badatelé že možná popisovali místo za severním polárním kruhem naší planety.

Někteří badatelé však naznačují, že Hyperborea možná nebylo skutečné místo. Řecký básník Pindar napsal:

"Ani lodí ani pěšky nedosáhnete
úžasné cesty k výtvoru Hyperboreánců"

Pindar také popsal doslova nadpozemskou dokonalost společenství Hyperboreánců.

"Múzy jsou všudypřítomné
a nikdy neutichají: lyry a píšťaly zní
a všude víří panenské chóry.
Jejich krev nenahlodá nemoc ani věk
a žijí daleko od těžké práce a válek."

Nicméně je to řecký historik Hérodotos, kdo popisuje toto úžasné místo ve své knize Dějiny (kniha IV, kapitoly 32 - 36).

Hérodotos se Hyperboreáncích zmínil celkem třikrát přičemž odkazoval i na Hésiodose a Homéra. Homér údajně psal o Hyperboree ve své ztracené práci Epigoni.

Hérodotos také zaznamenal zmínky básníka Aristease, který řil v 7. století před naším letopočtem a o Hyperboreáncích sepsal báseň s názvem Arimaspea, kteráje bohužel již dávno ztracená a popisuje cestu za Issedoňany jež údajně žili v Kazašské stepi.

Dále za nimi potom žili jednoocí Arimaspové, ještě dále za nimi grifové, mýtičtí strážci zlata a za nimi Hyperboreánci.

Hérodotos si myslel, že Hyperborea se nachází někde v severovýchodní Asii.

Pokud tedy Hyperborea skutečně existovala, kde se nacházela? Různé zdroje uvádějí různá možná místa.

Většina spisovatelů zmiňujících se o Hyperborei uvádí, že se tato země nachází někde za Rifénským pohořím, o kterém se zmiňovali autoři klasické antické literatury a jehož přesné umístění zůstává záhadou.

Pausaniás, řecký cestovatel a zeměpisec označuje toto místo jako "zemi Hyperboreánců, lidí žijících za domovem Boreáse."

Podle Homéra žil Boreás v Thrákii, podle jeho názoru se tedy Hyperborea nacházela severně od Thrákie v Dácii.

Nicméně jelikož přesné umístění Rifénského pohoří bylo i v dávných dobách hojně diskutovaným tématem, je nemožné přesně určit jeho polohu a tím i polohu země, kde žili Hyperboreánci.

Hekataios z Milétu, významný řecký historik, logograf a geograf uvádí, že Rifénské pohoří se nacházelo poblíž Černého moře. Pindar však byl přesvědčen, že se Rifnéské pohoří a Hyperborea nacházejí poblíž nacházejí poblíž Dunaje a Hérakleidés Pontský a Antimachus pro změnu tvrdili, že se Rifénské pohoří nachází v Alpách. Byli také přesvědčeni o tom, že Hyperboreánci byli ve skutečnosti keltským kmenem, který žil za Rifénským pohořím.

Hecataeus z Abdery pro změnu tvrdil, že Hyperborea je ve skutečnosti Británie. K tomuto názoru se přikláněl i Diodóros Sicilský, který ve 4. století před naším letopočtem napsal:

"V místech na zeměmi Keltů leží v oceánu ostrov ne menší než Sicílie. Tento ostrov na severu je obývám Hyperboreánci, kteří jsou nazýváni tímto jménem proto, že jejich země leží až za místem, kam vane severní vítr (Boreas). V této zemi je plodné každé pole a klima je zde neobvykle mírné."

Plutarch však v prvním století našeho letopočtu uvedl, že bájní Hyperboreánci pravděpodobně nebyli Galové, kteří ve čtvrtém století před naším letopočtem zaútočili na Řím.

Legendy o mocných dávných civilizacích

Pro dávné řeky a Římany byla Hyperborea, stejně jako například Thule, jen jednou z mnoha terrae incognitae, zemí, které nebyly zmapovány ani zdokumentovány.

V těchto nezmapovaných zemích žili podle mnoha tehdejších spisovatelů lidé, kteří se pyšnili dlouhověkostí přesahující i tisíc let.

Slunce zde vycházelo a zapadalo jen jednou za rok, což by znamenalo, že pokud by tyto civilizace skutečně existovaly, musely by se nacházel za polárním kruhem.

Aelian, římský spisovatel a učitel rétoriky uvedl, že Hyperboreánci byli údajně kdysi na pokraji války s rasou bojovníků, o nich mnoho autorů soudí, že se mohlo jednat o Atlantiďany. K válce však nikdy nedošlo, protože tito bojovníci si uvědomili, že Hyperboreánci jsou příliš silní.