5 archeologických objevů které nikdo nedokáže vysvětlit

V průběhu let bylo předloženo nespočet teorií snažících se vysvětlit některé z těchto objevů, nicméně ani ti nejlepší učenci se stále nemohou shodnout na účelu, důvodu a způsobu vybudování/vytvoření těchto objektů a míst.

V tomto článku se podíváme na 5 objevů které stále zůstávají záhadou.

Stonehenge

Bez debat jedno z nejznámějších starověkých míst. Tento starověký monument je jednou z nejslavnějších památek na světě. Zůstává nicméně stále velkou záhadou.

Složité uskupení obrovských kamenů bylo postaveno zhruba před 4 000 lety a je považováno za jeden z nejpůsobivějších počinů našich primitivních předků. Ani jediný archeolog dosud nebyl přesvědčivě schopen vysvětlit jak byl Stonehenge vybudován. Nicméně otázka "jak" není ani zdaleka takovou záhadou, jako otázka "proč".

V průběhu let se objevil nespočet teorií které se pokoušely vysvětlit účel této stavby, nicméně experti se stále na žádné z nich neshodli. Astronomická observatoř? Kalendář? Chrám nebo místo konání náboženských rituálů? Pohřební místo? Nikdo stále s jistotou neví.

Göbekli Tepe

Náhodou objeveno v roce 1994, Göbekli Tepe zatlačilo naše chápání historie lidstva do bodu, kdy musíme přepsat vše co jsme si mysleli že víme.

Objev Göbekli Tepe vyvolal nespočet otázek o vývoji naší civilizace a složitých společenstev která mohla existovat už před desítkami tisíc let.

Toto starověké místo je nejméně 12 000 let staré, což znamená že dobou svého vzniku předchází Stonehenge o zhruba 6 500 let a pyramidy v Gíze o zhruba 7 000 let (podle aktuálního datování jejich stáří).

Hlavními stavbami v Göbekli Tepe je řada tří obdélníkových struktur umístěných pod zemí, tvořených kamennými zdmi bez pojiva a obsahujících množství zdobených sloupů ve tvaru písmene T. Tyto sloupy sloužily převážně jako podpora střechy, nicméně nelze vyloučit že měly i symbolický význam.

Dodnes nemají odborníci tušení kdo toto obrovské fascinující místo před 12 000 lety postavil. V současné sobě je Göbekli Tepe považováno za vůbec první chrám na světě. Většina toho místa zůstává stále pohřbena pod zemí. Ať už ho postavil kdokoliv, ujistil se že tento komplex přežije tisíce let tak, že jeho části úmyslně zasypal sutí a pohřbil pod zemí. Vykopávky a geomagnetické výzkumy dodnes odhalily nejméně 20 kamenných kruhů (chrámů). Zajímavostí je, že všechny sloupy nacházející se v Göbekli Tepe mají tvar písmene T a výšku mezi 3 a 6 metry.

Kámen Cochno

Kámen Cochno je záhadná, 5 000 let stará deska objevená v roce 1887 reverendem Jamese Hrveym. Obsahuje asi 90 zářezů a je povážována za jeden z nejúžasnějších souborů petroglyfů ve Skotsku. Mezi odborníky nicméně nepanuje shoda ohledně významu symbolů na jejím povrchu. Je to snad mapa oblohy? Oltář kde byly prováděny rituály?

Podle některých odborníků jde o hvězdnou mapu. Značky na desce navíc nápadně připomínají obrovské kruhy v obilí které se v oblasti objevují a jsou často připisovány mimozemským civilizacím. Není také bez zajímavosti, že podobné desky byly nalezeny například v severním Španělsku, Mexiku, Řecku a dokonce i v Indii.

Kámen Inga

Dalším s úžasných objevů je bezpochyby takzvaný kámen Inga nalezený v Brazílii.

Jedná se o kámen starý nejméně 6 000 let, nazývaný Itacoatiara de Ingá. Plocha tohoto kamene je velká 250 m². Hlavní plocha této konstrukce je dlouhá 46 metrů a vysoká až 3,8 metru. Kámen zobrazuje výjevy které i dnes stále čekají na rozluštění. Vědci nalezli několik obrazů znázorňujících postavy, ovoce, zvířata a neznámé postavy nepodobající se lidem. Kromě toho ale kámen Inga zobrazuje mléčnou dráhu a souhvězdí Orion. Archeologové uvádějí, že výjevy byly do kamene vytesány s neuvěřitelnou přesností a zručností, což ukazuje na to že jeho tvůrci byli velice nadaní a v tomto směru i velice zkušení.

Obrovská kamenná struktura na dně Galilejského jezera

Na dně Galilejského jezera leží obrovská válcovitá struktura vytvořená z čedičových kamenů a neopracovaných balvanů, která váží více než 60 000 tun. Její původ a účel je stejně jako u ostatních podobných starověkých staveb pro odborníky stále záhadou.

S výškou kolem 10 metrů a průměrem zhruba 70 metrů se jedná o opravdu velkou záhadu. Vědci odhadují, že k výstavbě takto velké stavby museli její tvůrci pracovat organizovaně po dobu několika let. Ale jak dokázali přepravit obrovské kusy kamene je stále záhadou. Nicméně podle toho, co je vidět dnes, museli být tvůrci této stavby členy složitého a velice dobře organizovaného společenství schopného dalekosáhlého ekonomického plánování.