Právě jsme pořídili první detailní snímky největší bouře ve sluneční soustavě.
Velká rudá skvrna [NASA/SwRI/MSSS/Gerald Eichstädt/Seán Doran]
10. června 2017 se sonda NASA Juno přiblížila k Jupiterově Velké rudé skvrně blíže než kdykoli předtím a prolétla ve vzdálenosti zhruba 9 000 kilometrů nad jeho vířícími mračny.
První snímky z přeletu již dorazily na Zemi a ukazují vrcholky mraků rozvířených větrem o rychlosti až 600 kilometrů za hodinu. Kevin Gill, softwarový inženýr v Jet Propulsion Laboratory NASA v Pasadeně v Kalifornii, již některé z těchto snímků zpracoval.
Zatím nejdetailnější snímky největší bouře ve sluneční soustavě [NASA/JPL-Caltech/MSSS/SwRI/Kevin Gill]
Sonda Juno byla vypuštěna v srpnu 2011 a dorazila k Jupiteru v červenci 2016. Od té doby studuje atmosféru obří planety, její magnetické pole a polární záře, abychom lépe porozuměli struktuře plynného obra a tomu, jak se zformoval.
Během uskutečněného těsného přeletu bylo aktivních všech 8 vědeckých přístrojů na palubě sondy, které detailně pozorovaly atmosféru a magnetické pole kolem Velké rudé skvrny. Přístroje jsou schopny prozkoumat molekulární složení a teploty v různých oblastech uvnitř bouře a prohlédnout skrz vrcholky mraků, díky čemuž můžeme zjistit, jak hluboko bouře zasahuje do Jupiterovy atmosféry.
Velká rudá skvrna je známa už více než 150 let a může být ještě mnohem starší. Jak může bouře o průměru 16 000 kilometrů trvat tak dlouho je stále záhadou a vědci doufají, že hlubší pohled do jejích mraků jim pomůže zjistit jak vydržela tak dlouho, když jiné, menší bouře mizí za mnohem kratší dobu. Někteří se domnívají že bouře má původ hluboko uvnitř planety, kam však zatím nebyla vyslána žádná sonda aby tuto teorii potvrdila.
Velká rudá skvrna [NASA/JPL-Caltech/MSSS/SwRI/Kevin M. Gill]
Velká rudá skvrna [NASA/SwRI/MSSS/TSMITH]
Velká rudá skvrna [NASA/SwRI/MSSS/Gerald Eichstädt/Seán Doran]