river-golden-nuggets.jpg

Přesný původ tohoto zaměstnání, tedy kdy a kde těžba začala, není znám a právě tato nejistota vedla k řadě teorií o počátcích rozkvětu této činnosti.

Zatímco většina teorií jsou poměrně kvalifikované domněnky založené na archeologických důkazech, existuje řada fascinujících teorií, které hraničí s oblastí science fiction.

Jedna z nejoblíbenějších alternativních teorií předpokládá, že těžbou se poprvé zabývali zhruba před 400 000 lety Anunnaki, rasa mimozemských horníků, kteří pocházeli z planety Nibiru a kterým se mimochodem připisuje i vznik lidského druhu na Zemi.

Tuto teorii do značné míry rozvinul americký spisovatel ázerbájdžánského původu a samozvaný znalec starověkých jazyků Zecharia Sitchin, který napsal řadu kontroverzních knih, v nichž navrhuje vysvětlení původu lidstva zahrnující dávné astronauty.

Nejpopulárnější z těchto knih, která se obšírně zabývá tématem původu hornictví a stvoření lidstva, je Dvanáctá planeta, která poprvé vyšla v roce 1976. Sitchinova teorie o původu hornictví a lidstva jako takového, o níž uvádí, že vychází ze starověkých sumerských textů, zní do značné míry takto:

Podle starověkých sumerských textů existuje dvanáctý člen naší sluneční soustavy (pokud do ní vedle osmi planet zahrneme i Slunce, Měsíc a trpasličí planetu Pluto) - planeta zvaná Nibiru neboli "planeta křížení". Tato planeta má samostatnou protáhlou eliptickou dráhu, která každých 3 600 let prochází kolem planet Mars a Jupiter.

Právě z této planety přišla na Zemi asi před 445 000 lety vyspělá civilizace Anunnaki, což je termín, který doslova znamená "ti, kteří z nebe přišli na zem".

Jejich návštěva na Zemi nebyla turistickou výpravou: Anunnaki přišli hlavně proto, aby využili rozsáhlé zásoby zlata na planetě.

Na své planetě Nibiru se Anunnaki potýkali se situací, s níž se možná brzy budeme potýkat i my na Zemi - zhoršování ekologické situace stále více znemožňovalo život. Bylo třeba ochránit jejich ubývající atmosféru a jediným řešením se zdálo zavěsit nad ni částečky zlata jako štít.

Zlato však bylo na Nibiru mimořádně vzácným kovem, a tak bylo rozhodnuto využít bohatší pozemské zdroje zlata. Anunnaki tedy "zahájili misi Země za účelem jeho získání".

Zpočátku se Anunnaki snažili získat drahý kov bez námahy z vod Perského zálivu. Jak je však známo, těžba přírodních zdrojů Země se neobejde bez značného času a úsilí. Když tedy operace v Perském zálivu selhala, pustili se Anunnaki do namáhavé těžby v jižní Africe, v oblasti, o níž se vědělo, že hostí rozsáhlá naleziště zlata.

Po mnoho tisíc let Anunnaki využívali bohatá naleziště zlata na území dnešní Jihoafrické republiky, Zimbabwe, Mozambiku, Malawi a Tanzanie.

Asi před 300 000 lety se však Anunnaki přidělení do afrických dolů vzbouřili kvůli nespokojenosti s pracovními podmínkami.

Anunnaki stále zoufale potřebovali zlato, a tak se rozhodli, že aby obešli nespokojenost horníků, vytvoří druh horníků, kteří budou v jihoafrických zlatých dolech pracovat jako otroci.

Tehdy hlavní vědec Enki a hlavní lékař Ninhursag Anunnaki použili genetické manipulace a techniky oplodnění in vitro k vytvoření 'primitivních dělníků' - prvních Homo Sapiens - aby převzali namáhavou práci ve zlatých dolech.

Druh Homo Sapiens stvořen k obrazu či podobě Anunnaki, ačkoli to nebyl úspěch, který by vznikl přes noc. Při práci ve stvořitelské komoře byla "esence" krve mladého anunnakijského muže smíchána s vajíčkem pozemské hominidky. Oplodněné vajíčko pak bylo implantováno do dělohy anunnakijské ženy v procesu podobném dnešnímu oplodnění in vitro. Pokusem a omylem bylo dosaženo Enkiho požadovaného výsledku. Po zdokonalení se rozběhla masová produkce Homo Sapiens.

"Výroba" Homo Sapiens však nemohla pokračovat donekonečna a tento nový druh primitivního člověka dostal schopnost rozmnožování. Nakonec se tato nová rasa stala tak početnou, že někteří z nich byli vyhnáni z městských center Anunnaki a postupně se rozšířili po celé planetě.

Podle Sitchina se Anunnaki nakonec rozhodli opustit Zemi asi před 6 000 lety. Tvrdí, že starověké sumerské nápisy uvádějí, že lidská civilizace v Sumeru v Mezopotámii byla založena pod vedením "bohů" Anunaki a lidská královská moc byla zavedena jako prostředník mezi lidstvem a Anunaki.

Ačkoli lze Sitchinovy teorie považovat za neuvěřitelně přitažené za vlasy a lze se vysmívat myšlence, že Homo Sapiens byl geneticky upraven mimozemšťany k těžbě zlata na podporu atmosféry vzdálené planety, přesto se jeho knih prodaly miliony výtisků po celém světě a byly přeloženy do více než 25 jazyků.

A stále větší počet lidí se k jeho myšlenkám a teoriím hlásí. Kdo ví? Třeba je na nich přece jen něco pravdy, protože pravda může být často mnohem divočejší než nejbujnější fantazie.