Výzkumníci narazily na jedny z nejneobvyklejších kamenných formacích na Sibiři - záhadné kameny ve tvaru draků, které byly vytvořeny prehistorickými obyvateli Sibiře před tisíci lety.
Tyto neobvyklé monumenty připomínají draky nebo gryfy, a byly nalezeny poblíž pohoří Mokhnataya, zhruba 20 kilometrů od města Belokurikha poblíř pohoří Altai. A i přes to, že tyto kameny byly objeveny už v roce 2013, teprve teď byl jejich objev odhalen výzkumníky Aleksandrem Peresyolkovem a jeho synem Ruslanem Peresyolkovem.
Odborníci věří, že tyto kameny připomínající mýtické bytosti byly vytesány v dávných dobách lidmi.
Kamenné monumenty mají široké a hladké tvary, které se v přírodě nemohou samy zformovat, což podle odborníků dokazuje jejich umělý původ.
Nicméně ačkoliv se odborníci shodují na tom, že tyto kameny byly ručně opracovány, nemají nejmenší tušení jak, proč nebo kdo je vytvořil.
V rozhovoru pro Sputnik uvedl Ruslan Peresyolkov: "Megalitický komplex v pohoří Mokhnataya byl pravděpodobně vytvořen už během doby kamenné, a předchází pleistocennímu glaciálu Würm."
"Drak", starodávný megalit objevený v Ruském pohoří Altai. [Aleksandr Peresyolkov, Ruslan Peresyolkov]
Glaciál Würm představuje poslední období zalednění Alp. Je považován za nejmladší období zalednění v oblasti které dosáhlo až za hranice Alp. Období Würm trvalo zhruba od 115 000 do 11 700 let před naším letopočtem.
Kamenný drak objevený poblíž pohoří Altai byl vytesán do bloku žuly o váze zhruba 120 tun. Podle odborníků se může jednat o nejstarší známý obraz mýtického zvířete, který byl kdy v Rusku objeven.
Podle zprávy se tento monument skládá ze tří částí dlouhý 1,3 až 2,1 metru.
Nicméně tento "drak" není jediným monumentem, který byl v oblasti objeven.
Dalším je megalitický monument připomínající mýtické zvíře s hlavou orla. Gryf byl nalezen poblíž draka, s jasně patrnou hlavou na které lze rozeznat poměrně přesné rysy. Odborníci také identifikovali krk, přičemž zbytek sochy se nachází pod zemí.
"Gryf" je více než 6 metrů dlouhý a vysoký přibližně 2,5 metru.
Jeden z objevitelů těchto monumentů, Aleksandr Peresyolkov, poukazuje na to, že tyto objevy by mohly zásadně změnit naše povědomí o tom, jak se společnost vyvíjela.
"Pravděpodobně bychom měli přehodnotit poznatky zformulované už v 19. století anglicko-německým vědcem Maxem Müllerem. Argumentoval tím, že jednoho dne bude teorie vývoje lidské společnosti od primitivním barbarů po civilizovanou společnost nahrazena teorií cyklického vývoje." vysvětlil v rozhovoru pro Sputnik.
"V tomto případě to znamená, že tyto megalitické sochy jsou pouhými pozůstatky toho, co zde byla dávná civilizace schopna vybudovat. Víme, že Neandrtálci a doba kamenná byly už jen úpadkem této civilizace, nejnižší bod cyklu vývoje. Teoreticky se něco takového může stát i naší moderní společnosti. Ve výsledku tak reálně neexistuje vývoj společnosti pouze dopředu, ale jde o stále se opakující cyklus výslunní a úpadků." dodal.