Rossův šelfový ledovec je největší souvislou masou ledu v Antarktidě a nachází se na okraji Rossova moře, pojmenovaném po kapitánu Jamesi Clarku Rossovi, který jej "objevil" v roce 1841.
Vědci tento ohromný ledovec neustále monitorují, protože se kvůli probíhajícím změnám klimatu obávají, že by se mohl od Antarktidy odlomit a jeho následné rozpuštění v teplejších vodách by mělo katastrofální důsledky. V takovém případě by mohla hladina světových oceánů stoupnout až o 3 metry, což by postilo množství měst na pobřežích všech světadílů. Vědci tedy bedlivě sledují jeho pohyby, tloušťku a změny jeho masy.
K tomu slouží 34 měřících stanic, které byly na ledovci umístěny mezi lety 2014 a 2017. Během jejich rozmisťování vědci mimo jiné zjistili, že povrch ledovce je velice členitý a na několika místech ho tvoří ledové duny zasypané sněhem.
Jakmile začali vědci se sběrem dat ze senzorů, objevil se v nich zajímavý fenomén. Ukázalo se, že vrstvy ledu ležící na sobě nepřetržitě vibrují.
V okolí největších dun byly vibrace dokonce tak silné, že za určitých podmínek vytvářely slyšitelný a dokonce relativně hlasitý zvuk.
Vědci zkusili tyto nahrávky zrychlit a výsledkem jejich snažení je něco, co sami označují za "hudbu".
Zvuk vyvolávají změny ledových dun, jejichž příčinou je silný vítr. [YouTube]
Odborníci se shodují, že struktura ledových dun v Antarktidě skutečně trochu připomíná flétnu.
"Je to jako kdybyste na ledovci nepřetržitě foukali do flétny." uvedl hlavní autor studie Julien Chaput, geofyzik a matematik ze Státní univerzity v Coloradu.
Proud vzduchu zde při svém průchodu různými dutinami v ledu generuje zvuky o různé frekvenci. Například v roce 2016 byla frekvence vibrací výrazně menší než v jiných letech, protože vítr byl slabší. Výsledkem tak byl hlubší a méně hlasitý zvuk. Zajímavé že, že se zdá, že změna teploty prostředí nemá na tyto zvuky téměř žádný vliv.
Vědci se shodují, že "hlas" Rossova šelfového ledovce je nejen zajímavým přírodním úkazem, ale také důležitým zdrojem informací, protože dlouhodobé sledování jeho změn nám může hodně napovědět o zdraví ledovce a podmínkách, které panují na jeho povrchu.
"Reakce ledového šelfu na proudící vítr nám může odhalit neuvěřitelné detaily o jeho kondici." vysvětlil Chaput. "V podstatě máme v rukách měřící přístroj, který vytvořila sama příroda a stačí nám ho pouze poslouchat. A může nám říct opravdu hodně."