Larsen C při pohledu ze vzduchu [ESA]
Vědci pozorovali obrovské trhliny které se rozšiřují napříč Antarktickým ledovým šelfem, ze kterého se nedávno odlomil miliardy tun vážící ledovec.
Nové satelitní snímky představené odborníky ukazují chvíli, kdy Antarktický poloostrov v červenci 2017 ztratil zhruba 10 procent své rozlohy, což vyvolalo obavy zda se nejedná pouze o začátek.
Od té doby vědci bedlivě sledují tuto oblast která tvoří hranici mezi kontinentem a masou zmrzlé vody. Objevili nové trhliny které se dále rozšiřují a zvyšují tak pravděpodobnost, že dojde k celkovému kolapsu ledového šelfu.
Vědci varují, že pokud dojde ke kolapsu celého ledového šelfu Larsen C, led který jej tvoří a postupně se rozpustí v teplejších oblastech by mohl celosvětově zvednout hladinu oceánů až o 10 centimetrů během pouhých několika let.
Už od chvíle, kdy se miliardy tun vážící ledovec od ledového šelfu odlomil, sledují doktorka Anna Hogg z univerzity v Leedsu a její kolega doktor Hilmar Gudmundsson z Britské antarktické průzkumné společnosti ledovec označený jako A68 pomocí satelitu Evropské vesmírné agentury Sentinel 1.
Trhlina se postupně zvětšuje [YouTube]
Zatím vědci odhalili, že od svého odlomení se začal masivní ledovec od ledového šelfu Larsec C pomalu vzdalovat. Na snímcích je vidět velká, 5 kilometrů široká mezera mezi ledovým šelfem a ledovcem.
Navíc vědci identifikovali více než 11 dalších menších ledovců, přičemž největší z nich má délku téměř 13 kilometrů.
Tyto menší ledovce - nebo také ledovcové drobečky, jak jim vědci říkají - vznikly odlomením jak od hlavního ledového šelfu, tak od vzniklého obřího ledovce.
Ledovec A68 [YouTube]
Doktorka Hoggová a její kolegové okomentovali na konferenci o pozorování polárních oblastí uplynulé události následovně:
"Satelitní snímky ukazují spoustu probíhající aktivity v oblasti ledového šelfu Larsen C. Můžeme pozorovat jak se zbývající trhliny dále zvětšují a postupují směrem k útvaru nazývaném Bawden Ice Rise, který poskytuje nenahraditelnou strukturální podporu zbytku ledového šelfu."
"Pokud ledový šelf ztratí fyzický kontakt s touto oblastí, až už kvůli ztenčování ledu v místě jejich spojení nebo dalšímu velkému odlomení ledovce, může to výrazně urychlit rozpad ledového šelfu. Jak se zdá, oblast ledového šelfu Larsen C není zdaleka tak stabilní jak jsme mysleli." dodává doktorka Hoggová.
V článku napsaném pro časopis Nature analyzují doktorka Hoggová a doktor Gudmundsson události které vedly k tomu dramatickému přírodnímu úkazu který může v budoucnosti změnit podobu celého kontinentu, a rozebírají jak může odlamování velkých ledovců ovlivnit stabilitu celého ledového štítu v Antarktidě.
Vědci poukazují na to, že tyto události nemusejí nutně souviset s klimatickými podmínkami, a vyzdvihují několik dalších možných příčin které musíme vzít v úvahu. To znamená, že tyto události mohou být pouze důsledkem přirozeného procesu rozpadu a růstu ledového šelfu.
"Ačkoliv mají plovoucí ledové šelfy pouze mírný dopad na vzestup hladin oceánů, led z vnitrozemí Antarktidy by se mohl uvolnit do oceánů pokud by došlo ke kolapsu šelfů které ho obklopují." vysvětlil doktor Gudmundsson. "V konečném důsledku by pak takový kolaps výrazně přispěl k vzestupu celosvětové hladiny oceánů."
"Díky této ohromné události a díky dostupnému satelitnímu snímkování však nyní máte vynikající příležitost k pozorování tohoto přírodního experimentu, který se odehrává přímo před našima očima. Očekáváme, že se hodně naučíme o tom, jak probíhá odlamování velkých ledovců a jak ztráta větší části ledovcového šelfu ovlivní stabilitu jeho zbývajících částí." dodávají odborníci.