Velká pyramida v Gíze je záhadou pro odborníky i turisty už celá staletí. Záhadné dutiny, skryté komnaty, obrovské kameny a také její účel jsou jen některé ze záhad, kterými je tato stavba obestřena.

Dokonce ani dnes, v 21. století si stále nejsme jisti tím, jak dokázali dávní Egypťané postavit tak obrovskou a dokonalou stavbu bez použití moderních technologií.

Geometrická dokonalost, umístění na planetě a orientace podle světových stran jsou vlastnosti, které jdou nad rámec konvenční architektury.

Jeden archeolog a inženýr, který pyramidy intenzivně studuje, nyní věří, že se mu podařilo objasnit, jak dokázali Egypťané tak přesně určit světové strany podle kterých je pyramida orientována.

Velká pyramida v Gíze.

Velká pyramida v Gíze.

"Stavitelé Chufuovy pyramidy dokázali tento monument orientovat podle světových stran s odchylkou pouhých 4 obloukových minut, neboli 0,15°." napsal Glen Dash, inženýr, který studuje pyramidy v Gíze, v článku nedávno publikovaném v časopise Journal of Ancient Egyptian Architecture.

Jak Dash poznamenává, Velká pyramida v Gíze zdaleka není jedinou pyramidou, která vykazuje takto vysokou přesnost.

Rachefova pyramida, která se také nachází v Gíze a Červená pyramida v Dahšúru byly postaveny s obdobnou přesností.

"Všechny tři pyramidy vykazují stejnou odchylku - oproti světovým stranám jsou nepatrně natočeny proti směru hodinových ručiček." napsal Dash.

Během staletí se badatelé pokoušeli předkládat různé teorie o tom, jak se Egypťanům podařilo postavit pyramidy s tak neuvěřitelnou přesností, žádná navrhovaná metoda však nebyla dostatečně přesvědčivá ani jednoduchá.

Velká pyramida v Gíze je jedinou známou osmistěnou pyramidou.

Velká pyramida v Gíze je jedinou známou osmistěnou pyramidou.

Podle Dashe použili Egypťané k určení světových stran stíny, které během rovnodennosti vrhala tyč zapíchnutá do země. Tato jednoduchá metoda umožňuje velice přesně určitě světové strany bez nutnosti moderních technologií.

Dash si myslí, že právě tato metoda, pojmenovaná "Indian circle method", umožnila Egypťanům zorientovat své monumenty s takovou přesností, jakou u nich pozorujeme.

Indian circle method - sledováním stínu tyče během rovnodennosti lze velice přesně určit světové strany.

Indian circle method - sledováním stínu tyče během rovnodennosti lze velice přesně určit světové strany.

Dash tuto metodu experimentálně ověřil v Connecticutu ve Spojených státech amerických. 22. září 2016 během podzimní rovnodennosti umístil na dřevěný podstavec tyč a v průběhu dne zaznamenával pozici konce vrhaného stínu.

"Během rovnodennosti pozorovatel zjistí, že stín cestuje téměř po přímce, která je orientována od západu k východu." napsal Dash. Odchylka přímky je v tomto případě lehce natočena proti směru hodinových ručiček od skutečné polohy světových stran, stejně jako je tomu u pyramid. Je to náklon zemské osy, který během rovnodennosti umožňuje stínu cestovat téměř po přímce.

Velká pyramida v Gíze se Sfingou v popředí.

Velká pyramida v Gíze se Sfingou v popředí.

Navzdory tomu, že Dash provedl svůj experiment ve Spojených státech amerických, měl by být jeho výsledek stejný i na planině v Gíze. Všechno, co tehdy Egypťané k určení světových stran potřebovali, byl tedy perfektně slunečný den, o které jistě nebyla nouze.

Věděli Egypťané o této technice a použili ji? To je něco, co se asi nikdy nedozvíme, protože zmínek o tom, jakým způsobem se stavěly pyramidy se dochovalo jen žalostně málo.

"Egypťané nám bohužel zanechali jen málo stop. Nebyly nalezeny žádné architektonické dokumenty nebo inženýrské plány, ze kterých bychom si mohli udělat představu o tom, jak přesně Egypťané své chrámy a pyramidy stavěli." uvedl Dash ve svém článku. Je tedy možné a vysoce pravděpodobné, že se při určení světových stran nespoléhali jen na jednu metody, ale použili kombinaci několika různých způsobů.