Čelist nalezená v Izraeli by mohla vynulovat hodiny lidské evoluce a změnit historii našeho druhu.
Podle vědců totiž tato čelist pochází z doby před 170 000 až 200 000 lety a jde o nejstarší nález druhu Homo Sapiens nalezený mimo Afriku. To naznačuje, že první migrace Homo Sapiens z Afriky proběhla nejméně o 60 000 let dříve, než jsme si mysleli.
Fosílie byla objevena v roce 2002 během vykopávek v jeskyni Misliya a po vyčerpávajících 15 letech výzkumu prováděného mezinárodním multidisciplinárním týmem byla nejen čelist, ale nezávisle na ní i několik jejích zubů úspěšně datována do doby před 200 000 lety.
"Celý příběh druhu Homo Sapiens se musí posunout minimálně o 100 000 až 200 000 let do minulosti." prohlásil ředitel Centra Dana Davida pro studium lidské evoluce a biohistorický výzkum při Steinhardtově muzeu přírodní historie, profesor Israel Hershkovitz.
"Nálezy v jeskyni Misliya nám prokázaly, že lidé opustili Afriku ne před 100 000 lety, jak jsme si dosud mysleli, ale už před nejméně 200 000 lety." uvedl Hershkovitz.
"Tohle je naprostá revoluce v našem porozumění evoluce našeho druhu. Mění to celý koncept evoluce moderního člověka." dodal profesor Hershkovitz.
Jeskyně Misliya, kde byla čelist spolu se zuby nalezena. Čelist je stará zhruba 200 000 let. [Mina Weinstein-Evron, Haifa University]
Aby zjistili, jakému druhu čelist z jeskyně Misliya patří, provedli vědci jak klasická antropologická měření čelisti a jejích zubů, tak tomografii a axiální mikrotomografickou analýzu, která jim umožnila prozkoumat vnitřní strukturu čelisti a porovnat její stavbu s dostupnými trojrozměrnými modely.
Toto srovnání s jinými fosíliemi afrických, evropských a asijských hominidů, stejně jako s nedávnou lidskou populací ukázalo, že čelist patří nepochybně dávnému modernímu člověku.
"Čelist ani zuby nevykazují žádné charakteristické znaky jiných druhů člověka, včetně Neandrtálců." říká Jose Miguel Carretero, ředitel laboratoře lidské evoluce na univerzitě v Burgos.
Díky předchozím studím fosilních nálezů z Etiopie vědci více než půl století tvrdili, že moderní lidé se vyvinuli v Africe, kolébce lidstva, někdy před 160 000 až 200 000 lety. Nejstarší důkaz přítomnosti moderního člověka mimo afriku pak pocházel z doby před 90 000 až 120 000 lety.
Díky nálezu čelisty v jeskyni Misliya se však bude muset tato historie přepsat.
Horní čelist hominida Misliya-1. [Israel Hershkovitz, Tel Aviv University]
Tato čelist nejen že naprosto mění datum lidské evoluce, ale také naznačuje, že se moderní lidé nevyvinuli nezávisle, ale spíše po boku jiných skupin, se kterými se křížili, pro což již máme spolehlivé důkazy získané z naší vlastní DNA.
Kromě čelisti výzkumníci v jeskyni našli také kamenné nástroje a zbraně, což ukazuje na to, že obyvatelé jeskyně byli velice zručnými lovci, kteří používali praky a záměrně ostřili kamenné čepele, aby mohli snáze lovit gazely, divoká prasata, želvy a pštrosy.
Podle provedeného radikarbonového datování jsou nástroje nalezené v jeskyni staré 177 000 až 194 000 let.
V rozhovoru pro Times vysvětlil Israel Hershkovitz ve stručnosti, co tento nález znamená pro historii lidstva:
"Datování moderní fosílie člověka do doby před 200 000 lety ukazuje, že biologická historie našeho druhu musí být posunuta půl milionu let zpět do minulosti. To také znamená, že se náš druh nevyvinul v izolaci, ale po dlouhotrvající interakci s jinými skupinami."
Hershkovitz také poukázal na to, že máme důkazy nasvědčující tomu, že moderní lidé opustili Afriku ihned, jakmile jim to podnebí dovolilo.