Před tisíciletími, přesněji v roce 62 před naším letopočtem, zde nechal král Antiochus vztyčit záhadnou královskou svatyni a ujistil se tak, že se na něj nikdy nezapomene.
Obrovské sochy lvů, orlů, perských a řeckých bohů a jeho samotného se majestátně tyčily k nebi.
Tři terasy, severní, východní a západní, obklopují centrální kopec o průměru 145 metrů tvořenými malými kameny vápence.
Na východní terase se nacházejí dvě řady kamenných stél s vyrytými reliéfy. Jeden z nich zobrazuje Antiochusovy Makedonské předky, jiný zobrazuje jeho Perské předky.
Západní terasa také obsahuje řadu stél, jejich reliéfy zobrazují horoskop lva a Antiocha, který si potřásá rukama s bohy.
Severní terasa obsahuje stély, jejichž reliéfy nejsou čitelné - buďto zde nikdy žádné nebyly, nebo byly v průběhu času poškozeny tak, že nejsou k rozeznání.
Zeus.
Král Antiochus I z Commagene nechal svoji hrobku vybudovat na vrcholu hory a vyzdobit ji obrovskými sochami jeho samého. Tyto sochy měly výšku 8 až 9 metrů. Kromě soch krále, které jej měly vypodobnit jako jednoho z bohů, je jeho hrobka ozdobena sochami lvů, orlů a různých Arménských, Řeckých a Perských bohů jako byl Herkule Zeus, Oromasdes, Tique nebo Apollón.
Archeologové našly důkazy o tom, že sochy byly kdysi usazeny na trůnech, které nesly jejich jména.
V dnešní době zbyly ze soch ve většině případů už jen hlavy, které jsou rozesety různě po okolí. Jejich poškození, zejména chybějící nosy, svědčí o tom, že sochy byly záměrně ničeny obrazoborci.
Také byly nalezeny kamenné úlomky s reliéfy postav které naznačují, že tyto úlomky byly kdysi součástí velké fresky.
Sochy zobrazující krále Antiocha si potřásají rukama s "bohy", jako kdyby jen bohové vítali jako sobě rovného.
Tato královská svatyně, stejně jako celé království, byla za záhadných okolností narychlo opuštěna v prvním století našeho letopočtu.
Archeologové zkoumající toto místo kupodivu zatím nebyli schopni najít legendární královskou pohřební komoru.
Podařilo se jim však najít šachtu, kterou nechal král Antiochus vytesat do hory a která podle odborníků ukazuje, že stavitelé tohoto místa měli obsáhlé astronomické znalosti.
Šachta se zařezává do strany hory pod horizontálním úhlem 35° a je asi 150 metrů hluboká. Zajímavé je, že na jejím dne nic není a podle jeho vzhledu ani nikdy nebylo. Žádný zatarasený vchod, žádné tajné nebo falešné dveře.
Počítačové modely nicméně ukázaly, že dva dny v roce osvětlují paprsky slunce úplné dno šachty - ve dny, kdy je šachta obrácena směrem k souhvězdí Lva a Orionu.
Zajímavá je ostatně i poloha tohoto místa, leží totiž v bodě, kde z pohledu ze země Slunce přechází přes rovinu Mléčné dráhy. ožná proto bylo toto místo ve starověku známé jako Nebeská brána.