V roce 1886 se na jezeře Rotomahana na severním ostrově Nového Zélandu uskutečnila silná kataklyzmická vulkanická erupce. Tato vulkanická erupce spustila řetězovou reakci bezpočtu dalších výbuchů a proudů lávy. Odborníci odhadují, že ke konci erupce se uvolnilo tolik energie, jako při explozi největší termonukleární zbraně která kdy vybuchla - Car-bomby.
To však nebylo vše, tato katastrofická avšak přirozená událost také smetla z povrchu země přírodní formaci nazývanou Růžové a bílé terasy, nebo také osmý div světa.
Terasy byly v polovině 19. století považovány za celosvětovou atrakci a turisté z celého světa cestovali na Nový Zéland, aby se podívali na tuto krásnou přírodní formaci. Ve skutečnosti byly terasy natolik vyhledávané, že si vědci vedli záznamy o "nákladech" turistů z Velké Británie, Evropy a Ameriky kteří chtěli terasy vidět a vykoupat se v místních pramenech.
Odhaduje se, že Růžové a bílé terasy byly asi 1000 let staré. Hydrotermální systém, který je poháněl, mohl být starý až 7 000 let.
"Terasy se staly největší turistickou atrakcí na jižní polokouli a v Britské říši a zájezdy turistů podnikaly nebezpečnou cestu z Velké Británie, Evropy a Ameriky, aby je viděly." řekl Rex Bunn, jeden z výzkumníků.
"Nebyly však nikdy prozkoumány tehdejší vládou, neexistoval tedy oficiální záznam o jejich přesné poloze."
Terasy jsou (nebo byly?) největším souvislým uskupením oxidu křemičitého svého druhu. Odborníci se však domnívají, že tyto neuvěřitelné terasy se přece jen neztratily. Podle vědců terasy nebyly zničeny ani potopeny na dno jezera, ale byly pohřbeny na břehu jezera.
K určení přibližné polohy teras vědci použili polní deníky německo-rakouského geologa Ferdinanda von Hochstetter, které obsahují podrobný popis umístění teras před kataklyzmickým výbuchem roku 1886.
"Náš výzkum se opírá o jediný průzkum, který kdy byl proveden v té části Nového Zélandu, nicméně jsme přesvědčeni, že kartografie odpovídá." napsal Bunn. "Hochstetter byl velmi kvalifikovaný kartograf."
"Chceme tuto práci vykonat ve veřejném zájmu. Já osobně úzce spolupracuji se zástupci prapůvodních obyvatel země, Tuhourangi Tribal Authority, kteří tuto snahu velice podporují." dodal.
Podle vědecké analýzy sestávaly terasy ve skutečnosti ze tří částí a nenacházely se u jezera Rotomahana, ale v blízkosti jiných geotermálních pramenů.
Bunn se domnívá, že terasy nejsou úplně zničeny a ve skutečnosti mohou být v zachovalém stavu a při troše snahy mohou být terasy znovu obnoveny k jejich bývalé slávě.
Zajímavé je, že to není poprvé, co výzkumníci prohlašovali, že byly terasy objeveny. Ve studii z roku 2011 vědci uvádějí použití bezpilotních ponorek k prozkoumání jezera a nalezení pozůstatků teras na jeho dně.
V roce 2016 však GNS Science New Zealand řekl, že po pěti letech výzkumu tým Nového Zélandu a mezinárodních vědců dospěl k "nevyhnutelnému závěru", že většina teras byla zničena erupcí.
Bunn se však domnívá, že předchozí studie byly provedeny v oblasti, která byla vybrána na základě 130 let nepřesných kartografických údajů.