Poté, co se NASA vrátí na Měsíc a dostane se na Mars, chce proměnit lidstvo na mezihvězdný druh.
Navzdory faktu, že tato mise zatím nemá jméno a většina potřebné technologie k jejímu uskutečnění zatím neexistuje, by mělo datum začátku mise připadnout na stoleté výročí přistání lidí na Měsíci.
NASA musí pro cestu k Alfa Centauri nejprve vyvinout potřebnou technologii.
V první řadě je, podle vědců, potřeba vyvinout technologii, která umožní cestování rychlostí minimálně 10% rychlosti světla.
Systém Alfa Centauri je vzdálen od Země zhruba 4,4 světelného roku, což znamená, že při 10% rychlosti světla by loď svého cíle dosáhla za 44 let, tedy v roce 2113.
To znamená, že potřebujeme naši technologii podstatně vylepšit. Abychom mohli úspěšně kolonizovat jiné planety a měsíce a stát se mezihvězdným druhem, potřebujeme vyvinout technologii, která bude levná, opakovaně použitelná a rychlá. Hodně rychlá.
Breakthrough Starshot - vyslání mikrosondy k Alfa Centauri. [YouTube]
Podle serveru New Scientist zvažuje NASA vyslání miniaturních sond poháněných laserem, které, alespoň teoreticky, budou schopné cestovat čtvrtinou rychlosti světla. Mezi jiné zvažované způsoby pohonu patří jaderná reakce, nebo pohon generující energii kolizí hmoty a antihmoty.
Jsou samozřejmě i jiné možnosti, nicméně čas utíká a NASA se bude muset rozhodnout, které z těchto možností dá při přípravě přednost, aby se cesta k Alfa Centauri stala realitou.
Pravděpodobně nejlepší způsob, jak začít cestu k našemu hvězdnému sousedovi, by byl vývoj technologií, které nás dostanou na Mars v řádu týdnů a později i dnů.
Cesta na Mars a následné vytvoření dopravního systému mezi Marsem a Zemí by mohlo sloužit jako základní kámen potřebný k dalšímu rozvoji technologií. Cestování na Mars by se tak navíc stalo rutinní záležitostí, což by nám poskytlo zkušenosti s častým a dlouhodobým pobytem v hlubokém vesmíru (mimo oběžnou dráhu Země).
Jak informuje Newsweek, plán NASA na revoluční misi pro rok 2069 počítá s návštěvou Proximy B, planety, která byla objevena relativně nedávno a o které si astronomové myslí, že by se mohla velice podobat Zemi.