a17_m_2444.jpg

Dnes zůstávají z měsíční atmosféry pouze nepatrné zbytky, ale nové výpočty odhalily, že masivní sopečná činnost kdysi uvolnila dostatek plynů na to, aby atmosféra na Měsíci vydržela 70 milionů let.

Astronomové si vždy mysleli, že Měsíc je naprosto vyprahlý, ale nedávné objevy odhalily, že magmatický oceán pokrývající mladý Měsíc uvolnil tolik plynného sodíku a oxidu křemičitého, že se zde krátkodobě zformovala atmosféra. Nyní se zdá, že Měsíc měl ještě jednu atmosféru, která se vytvořila před 3,5 miliardami let jako výsledek erupcí, které zaplavily velký kráter a vytvořily Mare Imbrium, lávovou planinu na přivrácené straně Měsíce.

Už před více než deseti lety odhalily studie pomocí nových přístrojů těkavý materiál uzavřený ve vulkanickém skle obsaženém ve vzorcích, které se dostaly na Zemi při misích Apollo. Toto sklo pocházelo z tmavých měsíčních plání, které naznačovaly, že byly vytvořeny po mohutných vulkanických erupcích před 3,8 až 3,1 miliardami let, při kterých se zároveň uvolnilo velké množství plynů.

Duna na Měsíci

Nyní Debra Needhamová a David Kring z Lunar and Planetary Institute v Houstonu v Texasu spočítali množství těchto emisí za základě odhadovaného objemu vyvržené lávy. Největší emise byla o objemu zhruba 10 trilionů tun plynu, který se uvolnil společně s 5,3 miliony krychlových kilometrů lávy která vyplnila pánev Imbrium. To by zvýšilo tlak atmosféry na zhruba 1% součaného tlaku na Zemi, nebo 1,5 násobek tlaku současné atmosféry Marsu.

"Pokud byste na Měsíci měli povrchové rozdíly teplot, byl by tam i vítr." říká Needhamová. Prach na povrchu a dostatek větru který jej přenášel pravděpodobně vytvořily na měsíčním povrchu duny. Nicméně během 70 milionů let všechny atmosférické plyny unikly do okolního prostoru nebo zmrzly v polárních oblastech a protože se to stalo před tak dlouhou dobou, nezůstaly po těchto dunách žádné stopy.

James Day z Scripps Institution of Oceanography v Kalifornii k tomu dodává, že proces utváření této atmosféry mohl přispět k distribuci vody na povrchu Měsíce, kterou jsme nedávno nalezli, stejně jako k jejímu úniku z vnitřku Měsíce který je mnohem sušší, než vědci předpokládali.